„Na světě je pět miliard lidí, kteří by rádi žili v Evropě. Pokud jich jen část skutečně přijde, Evropa skončí“, říká britský filozof Roger Scruton…
Cituju z mimořádně zajímavého rozhovoru Reflexu s významným britským filosofem:
Tématem číslo jedna v celé Evropě je vlna imigrantů, jež se na nás valí, a my nevíme, co s ní. Začíná nás zachvacovat strach, který se hrozí změnit v xenofobii.
To je přirozené. Lidé cítí, že se blíží něco nehezkého a že to přichází zvenku. Strach je na místě. Podle mě Evropská unie způsobila, že je situace s migranty mnohem horší, než mohla být…
To, co říkáte, jen podpoří xenofobní nálady.
Není populární říkat pravdu. Ale tak to je. Čím déle si budeme lhát ve jménu čehokoliv, třeba rádobyhumanismu, do kapsy, tím to bude horší.
Až doposud to bylo zajímavé povídání, ale zase nikterak objevné. To opravdu originální teprve přijde:
„ Každý muž může mít třeba čtyři ženy. Ale žena jen jednoho muže. Otázka zní: Podle jakého klíče budete distribuovat ženy, aby se dostalo na všechny muslimské muže? Takže to pak končí tak, že staří, bohatí muži mají plno žen a mladí, frustrovaní muži, na něž se nedostalo, jdou a dobývají další území, aby se žen zmocnili.“
Podle vás je to tedy otázka testosteronu? To snad ne.
Ale tak to je. Problém na Středním východě je nadbytek testosteronu. Masy nadržených mladých mužů bez žen. A co ti mladí muži dělají, jak se vybíjejí? Nějak to napětí ze sebe musejí dostat. Jsou to mladí muži, kteří potřebují ženy.
Pro někoho takové názory - vysvětlení mohou znít fantasticky, pro jiné zase neobyčejně urážlivě.
Takový svérázný pohled jsem zaznamenal poprvé. O Rogeru Scrutonovi toho moc nevím, klidně bych nad ním zlomil hůl…
Jenže, při všech pochybách, tenhle testosteron mi do značné míry vysvětluje tu občas nepochopitelnou krutost, fanatismus, opovrhování vlastním životem, které se v muslimském světě vyskytují nepoměrně častěji, nežli v jiných civilizacích…
Obávám se, že na tom něco bude!
