I prohrávat se musí umět!

Nebaví mě už sledovat fotbal celých devadesát minut. Na to důležité utkání mladých českých fotbalistů se Švýcary jsem koukal stěží tak půl hodiny…

I tak mi přišlo, že Švýcaři, respektive ti exotičtí, cizokrajní mladí muži se švýcarskými pasy, byli mnohem, snad po všech stránkách lepší.

Někdy v desáté minutě nastavení měli naši velkou šanci - jak jsem si později přečetl, snad úplně jedinou. Ve skrumáži před švýcarským brankařem směrovala hlavička k brance, ale jeden ze soupeřů rukou změnil její směr. Protože ten záběr posléze opakovali, dovolím si tvrdit, že to byla jasná penalta.

Nicméně rozhodčí tenhle zákrok zřejmě přehlédl, pokračovalo se dál ve hře. Jak známo, Švýcarsko brzy potom skórovalo a postoupilo do finále.

Druhý den jsem byl zvědavý na ohlasy. Přiznám se, že jsem čekal těžké nářky, zejména nad neodpískanou desítkou, nekonečné úvahy o tom, jak nás rozhodčí zase zařízli...

Samozřejmě, nečetl jsem úplně všechno, ale většinou si hráči, trenér, funkcionáři na rozhodčí ani nevzpomněli, spíše se zabývali tím, proč nepodali očekávaný výkon, hněvali se jen sami na sebe!

Báječné, v příštím zápase budou tihle mladí čeští reprezentanti bojovat o postup na Olympijské hry. Budu jim tentokrát zvlášť pevně držet palce, neboť tací sportovci na Olympiádu rozhodně patří!