Kreativní Nova včera zase pobavila, když zpravodajství proměnila v kabaret. Jako reportáž - ve vší vážnosti, odvysílala úžasnou děkovačku, zinscenovanou véčkaři na dvorku farmy paní statkářky…
Zjevně dojatí - ministr Dobeš, jeho stranický šéf Bárta a paní statkářka se tam vzájemně uznale poplácávali po zádech, nadšeně se chválili a se slzami v očích si děkovali, děkovali a děkovali . Dobeš Bártovi a Havránkové, Bárta Dobešovi a Havránkové, Havránková Dobešovi a Bártovi…
Dobrá věc se prý podařila!, po sedmnácti letech neskutečných tahanic, údajně bude možné konečně dokončit dálnici E 11 - tedy pokud se ovšem státu podaří vykoupit ještě jeden maličký kousek pozemku, který, jako na potvoru, opět vlastní ta vstřícná , osvědčená Ludmila Havránková, tentokrát však se svou, možná ještě paličatější sestrou, která také nechce přijít zkrátka, chystá se také stát pořádně pumpnout!
V očích mnohých spoluobčanů je farmářka hrdinkou, dokonce jakýmsi symbolem statečného odporu proti tomu hnusnému, zpupnému státu.
Musím kajícně doznat, že takové nadšení nesdílím, nějak se mi nedaří jásat nad počínáním jmenovkyně, státních úředníků, nad tímhle mizerným obchodem, který nic neřeší…
Je mi spíše smutno z té letité impotence českého státu, z panujícího právního prostředí, ze skutečnosti, že vyděračství a sobectví je zaměňováno s hrdostí, statečností a svobodomyslností. To považuju za mnohem horší, než všechny ty faktické škody, které jdou do miliard, na kterých se podepsaly prakticky všechny polistopadové vlády, naprosto bez ohledu na politickou orientaci!
No, ještěže takových statečných českých statkářek není o mnoho více, vždyť už i tak ty české dálnice stavíme zoufale pomalu a příšerně draze!
