Hlavu vzhůru! Nebo ne?

Přestože, zřejmě  s  blížícím se termínem voleb, nás  sdělovací  prostředky cíleně   zahlcují množstvím   nejrůznějších politických  skandálů, ač to zní kacířsky - při bližším ohledání, těch povětšinou bublin, propadám  mírně optimistickým náladám.

Když uvážíme, kolik politiků a publicistů  v sobě živí touhu po zviditelnění, kolik, řekněme  slušně -  lobbyistů se snaží kalit vodu, potom skutečnost, že  takových 80% všech těch údajných i skutečných afér a   aférek, která na nás  média  chrlí, jsou  už pořádně  vousaté (vůbec nejčastěji  jde  o úniky ze starých,  odložených policejních spisů, s kterými si nikdo neví rady)  působí docela nadějně.

Tak trochu mě  proto naplňuje optimismem, že se  až na ty  kuriózní případy vzor Morava, Tlustý, tahle předvolební kampaň evidentně  postrádá čerstvé zboží - politické skandály ze současnosti. Čest  výjimkám !

Připouštím však, že objektivní  vysvětlení  takového  stavu  může mít i méně  radostné  vyznění. Krom té již naznačené optimistické varianty -  že se situace postupně  lepší, politici si už dávají větší pozor,  existují i další možnosti. Klidně to také  může být jen   obyčejná  neschopnost  všech těch českých investigaivců, kterým,  asi, vůbec  ze všeho nejlépe, jde to zcizování, či odkup  archivních spisů.

A potom se  tady, bohužel, nabízí  ještě jedna,  docela pravděpodobná možnost. Krajské a  senátní volby totiž nemusejí  být pro některé, opravdu důležité šíbry -  protagonisty české politické scény,  zase tak zajímavé. Vůbec se nedá vyloučit, že  ti si   tu svou opravdu třaskavou munici pečlivě   schovávají - vždyť už za necelé dva roky jim   půjde opravdu  o všechno !