Mnozí čeští politici, zejména pak ti, kteří chtějí být vidění v České televizi, přísahají v přímých přenosech, takřka na smrt svých dětí, že americký velvyslanec je v té diplomatické potyčce nevinně…
Sálá z nich spravedlivé rozhořčení – Co si to vlastně ten náš obstarožní prezident dovolil k spolužákovi samotného Baracka Obamy… ?!
Nechtěl jsem se do téhle šlamastiky zbytečně zaplétat, diplomacie není zrovna má parketa. Jen tak spíše pro sebe jsem si říkal, že tady panují přísná pravidla, o kterých toho veřejnost moc neví.
Že ten vztyčený ukazováček A. Schapira, směrem k českému prezidentovi, by určitě nikomu nevadil, pokud by tenhle pán, shodou okolností, nebyl zrovna velvyslancem v ČR…
Docela mě tedy potěšilo , že dost podobně smýšlí i Milan Šarapatka, který toho, jako bývalý velvyslanec České republika, o diplomacii ví řádově víc…
„Velmi mne ale překvapily forma a obsah vyjádření amerického velvyslance Schapira. Mám s diplomacií patnáctiletou zkušenost, ale dosud nikdy jsem se nesetkal se situací, kdy by velvyslanec akreditovaný v dané zemi kritizoval nebo se vyjadřoval k jednání hlavy státu hostitelské země. To se prostě v diplomacii nedělá.“
„Stejně tak je v diplomatickém světě zcela nepřípustné, aby velvyslanec vyjadřoval v médiích své osobní názory. Velvyslanec je pověřený svojí vládou, aby v zemi akreditace tlumočil názory této vlády hlavě státu a dalším představitelům hostitelské země. Nikoli svoje vlastní, ale výhradně názory své vlády! Buď tedy pan velvyslanec skutečně tlumočil názor americké vlády, a pak je to opravdu problém, nebo se pan velvyslanec Schapiro vyjadřoval pouze sám za sebe, a pak se jednalo o jeho fatální profesní selhání…“
Dnes už tedy bezpečně víme, že pan velvyslanec skutečně tlumočil názor americké vlády, takže - opravdu velký problém!
