Docela jsem trpěl, když má oblíbená novinářka Lenka Zlámalová si v televizní diskusi, ještě před prvními zveřejněnými odhady, zavěštila, že žádná ze stran nezíská 20 %, už ji nemohu brát vážně...
To utrpení bylo stejně intenzivní, jako když se do Sněmovny, na úplně poslední chvíli, s notně odřenými zády, dostal znovu Kalousek a bylo zřejmé, že ho další čtyři roky zase bude plná ta jejich Česká televize.
Utrpením je i ten očekávaný enormní volební zisk módních Pirátů, řekl bych - důstojných pokračovatelů Věcí veřejných s nesporně sympaticky působícím předsedou, ovšem usvědčeným účastníkem ultralevicových aktivit.
Z toho impozantního vítězství ANO se neraduju, ale současně mě těší, že zejména tak zvaná veřejnoprávní média jen znovu potvrdila svou impotenci, že ty stupňované, organizované antibabišovské štvanice se na volebních výsledcích neprojevily a nekamarádi – Babiš s Okamurou budou teď mít reálnou příležitost v těch štvavých vysílačkách nastolit pořádek, skutečnou veřejnoprávnost.
A nakonec také trochu té mé osobní povolební radosti z totálního debaklu ČSSD. Nejenom proto, že stávající sociální demokraty považuju za ještě mnohem populističtějí, nežli třeba SPD a ANO, ale že se také potvrdilo fakt, který tady už roky venttiluju, že žádná strana nemůže ve volbách uspět, pokud ji vedou mimoni, klauni typu Sobotky, Zaorálka!
