Drobilova, Michálkova, Johnova - či kýho čerta aféra!

Původně jsem si chtěl především postěžovat na tu do očí bijící nenápaditost četných řečníků a psavců, kteří si už celý týden při popisu - zvracení nad zmíněnou aférou pohrávají s jménem ministra Drobila…

Kterak ho tihle neodolatelní vtipálci pitvoří, opájejí se spojením Drobil - nadrobil, atd., atd. Když to čtu - slyším  popadesáté, přijde mi to už  docela trapný. V neděli dokonce neodolal ani pan prezident i když ta jeho omšelá slovní hříčka přece jenom obsahovala jakousi novou myšlenku, takový hezký pokus představit pana Drobila jako oběť.

O víkendu jsem nevynechal ani opakování toho už vousatého televizního seriálu Jistě, pane premiére. Raději se dívám na ty povedené - osvědčené reprízy, než na většinu těch nových, aktuálních - povětšinou šuntů…

Při sledování toho vynikajícího politického seriálu jsem si jen znovu potvrdil známý fakt, že politika je morálně ošidnou  záležitostí  snad všude na světě. Rozdíl možná  spočívá jen v tom, že třeba v té Velké Británii se jí zabývají mnohem - nesrovnatelně inteligentnější lidé, ale obsah se zase tolik neliší…

A to si dovolím tvrdit i v čase té právě eskalující aféry, o které už ani nevím zda ji nazývat Drobilovou, Knetigovou, Michálkovou, Johnovou, nebo snad Bártovou…