Dodnes jsem tu Letnou nepobral…

Když  se  někde sejde dvěstětisíc  lidí – spoluobčanů  ze všech koutů vlasti, člověk by  v tom  asi  měl, ze všech sil, hledat nějaký  vyšší   smysl a nikoliv  se jen   pošklebovat, že? 

Ale, lepší už to se mnou  zřejmě  nebude a tak  neskrývám, že jsem namísto dojetí a respektu k těm početným davům, pořád jen  kroutil hlavou, nad tím množstvím lidiček  dotčených pouhým  předběžným  vyjádřením  bruselských úředníků ohledně  konfliktu zájmů  českého premiéra a také nad  těmi  obrovskými strachy z toho, co by možná jednou, snad  mohla staronová ministryně  spravedlnosti vyvést…: - )

Jistěže vnímám  ty  opakované výhrady k premiérovi, k ministryni – mohl bych  lecos dodat i z vlastní  hlavy,   ale tak prostě volby dopadly a každý ví, že   pro voliče ANO nebyly  ty věčně  probírané  problémy A.  Babiše žádnou neznámou -  tajemstvím.

Uváděné  důvody  ke srocení  tolika  lidí a k následnému pronášení  takových dramatických, až  hysterických projevů, mi i při nejlepší vůli pořád ještě  unikají a  nedokážu je je ani  brát zcela vážně.

Chvíli  jsem  se na  to  letenské představení, o jehož žánru mi taky pořád není jasno,  díval v televizi a  jednou jsem dokonce  smíchy  vybuchl,  to když jakýsi mladíček vyzval přítomné, aby propojili svou sílu tím, že se chytí za ruce…oni  tak skutečně učinili  – a disciplinovaně se, kvůli nějakému Babišovi a  Benešové, drželi  v tranzu  za ruce … : - )

Připomnělo mi to jednu  takovou  prastarou,  puberťáckou  scénku z časů, kdy  jsem  se,  bez náboženského cítění,  jen   v zápalu  mladického  poznávání, ocitl v kostele uprostřed mše. Lidé  tam  postupně  vstávali, sedali si, poklekali. Ten rytmus a smysl mi rovněž  naprosto  unikal.  Všechno  jsem ale, i když s velkými   rozpaky absolvoval, až ke konci jsem definitivně  odpadl -   když  kněz  vyzval  k vzájemnému podání si rukou, zbaběle jsem prchl.

Takže  alespoň tedy díky za tu včerejší komickou připomínku!