ČSSD a Vzpomínky na budoucnost

Nežijeme v žádné idylce a také jsem už dost otrlý. Vůbec   mě nepřekvapuje,  že si nějaký deník  stěžuje na politický nátlak, výhružky typu -  že pokud nebude vstřícnější, přijde  o životně důležitou  inzerci státních a polostátních  podniků.

Takto razantně se v minulých dnech  ozval šéfredaktor Práva, který  se  prý po takových  výhrůžkách začíná  bát o svobodu slova a demokracii. Poněkud šokující  a zdánlivě komická je  tedy pouze  informace, že nevydírá  současná vláda, která má  státní  podniky pod palcem, ale lidé   z okolí  ČSSD.

To  se  odehrává ještě  celý rok a čtvrt před volbami do Sněmovny, v době, kdy  sociální demokraté nemají na  zadávání inzerce státních podniků podstatnější  vliv,  ale už nyní se   snaží  -  hlava, nehlava, jaksi dopředu,  profitovat z toho  možného budoucího volebního  vítězství a dávají tak  všem myslícím lidem   na vědomost, jak to  tady asi, po těch vítězných  volbách, bude  vypadat.

Ten bezmezný  optimismus ČSSD,  je možná namístě. O to více však rovněž    obavy, co všechno  z takového případného volebního vítězství ještě vzejde. Z toho, že  ani to Právo není těm pravděpodobným budoucím vítězům dost rudé - pardon - oranžové, mi naskakuje husí kůže. Měl bych si pomalu  už  asi  také začít dávat pozor na hubu...

P.S.

Předseda ČSSD Paroubek  jakýkoliv   nátlak rozhořčeně  popírá, stejně jako jeho pravá ruka Jaroslav  Tvrdík, který ještě  dodává, že si  pana  Porybného velice  váží nejenom jako šéfredaktora Práva, ale i jako člověka. Zbývá tedy už jenom  vyřešit takový malý  rébus -   proč by tedy  takový schopný šéfredaktor, čestný člověk  -  mluvil jen tak  do větru...?