" Další kýbl mediálního hnoje na našeho pana prezidenta. Jak na stranu jeho obhájců postavili samé bolševiky, aby ho dehonestovali. Hnus! „ - napsal mi dnes jeden z diskutérů. Pro ironii mám slabost…
Chvilkami jsem se na tu „Jílkovou“ také díval, takže mohu panu Horáčkovi odpovědět. Popravdě, moc by mě mrzelo, kdyby mě někdy obhajoval někdo takový jako je senátor Doubrava…
Pokud jde o prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka - ty informace o jeho novinářském působení v komunistických novinách rozhodně nepůsobí dobře – mám to na paměti, ale i tak jsem přesvědčený – navzdory všem posměváčkům, je to schopný člověk, který tu přetěžkou roli mluvčího prezidenta Zemana, zvládá poměrně dobře…
Z těch zmíněných chvilek sledování „Jílkové“ nemohu dělat závěry, takže nabízím jen několik postřehů…
Dost mě zklamal europoslanec - chovanec paní Medy Jiří Pospíšil, který tak vehementně - jako slovo Boží, citoval o lhaní prezidenta Zemana z Demagog.cz a potom trapně předstíral, že vůbec neví, co je to za spolek - který, zejména navedení novináři, zcela vážně, prezentují jako nezpochybnitelného arbitra české politické scény…
Jirka hanebně zafauloval ještě jednou a to když se o projevu Miloše Zemana na Alberově vyjádřil, že tedy na trestní oznámení to nebylo, ale… Brusel mu vyloženě nesvědčí...
Možná, právě ten postoj příznivců a odpůrců k projevu prezidenta Zemana, o který se všichni tak úporně přeli, mi přišel jako určující, pro výsledek debaty.
Zatímco příznivci chtěli konkrétně slyšet, co na projevu bylo špatně, odpůrci se zmohli jen na nekonečné diskuse o tom – s kým Zeman stál, či nestál při tom řečnění na pódium, což mi tedy, pane Horáčku, ten Vámi připomenutý hnus, chvílemi opravdu připomínalo…
