Co je Babišovo, aneb komu čest, tomu čest!

Stěží mě někdo rozumný může podezírat ze sympatií k Babišovi. Jenže, když jsem včera po celý den poslouchal  ty neustávající útoky na úřadujícího ministra financí, tak jsem jen žasl...

Zejména  v souvislosti   s tím zveřejněným  rekordním přebytkem státního  rozpočtu mi to přišlo  jen stěží pochopitelné,  přesněji řečeno  -  neobyčejně ubohé…

Jak se už v České republice  vžilo  -  každý dobrý skutek musí být po zásluze  potrestán. Je mi líto, ale  jakoby  všichni ti povídálkové  nedokázali překousnout tenhle neoddiskutovatelný, doposud  nevídaný   úspěch.

Jistěže se  pod ním také  podepsalo méně  investic a některé unikátní, jen stěží opakovatelné okolnosti, atd., ale i tak  je  ten  výsledek  -  rekordní přebytek  státního rozpočtu  nesporný a pokud bude opravdu použit ke snížení státního dluhu, musím jen  smeknout, něco tak pozitivního tady ještě nebylo!

Nesnáším Sobotku, často ohrnuju nos nad  Babišem, ale ještě jsem stářím nepřišel  tak úplně  o paměť a soudnost.. Když  tahle nemilovaná vláda nastupovala, nečekal jsem od ní vůbec  nic dobrého, všechny ty povětšinou populistické sliby jsem komentoval s tím, že  až  časem uvidíme, jak to všechno  skončí.

Dodnes  Sobotku nesnáším, pořád ještě ohrnuju nos nad Babišem, ale i když se mi to nepíše tak úplně dobře, nezbývá mi než poctivě konstatovat, že mnohé z  těch slibů, kterým jsem před roky  nevěřil, tahle vláda přece jenom  splnila.

Zmíněné pány, z mnoha dobrých důvodů, ani příště volit nehodlám, ale komu čest, tomu čest!