Čína - Včera, dnes a zítra

Už mnohokrát jsem se chystal  psát o dnešní Číně, ale je to tak komplikované, složité téma, že se mi do těch důsledně krátkých blogů nevejde…

A to nejenom kvůli  letitému despektu ke komunistickému režimu a zažitým stereotypům. Tak to teď  alespoň  zkusím  s pomocí textu Ladislava Jakla, který to napsal  tak trochu i za mne:

Realita  - Myslím, že obchodovat a mít i další vztahy s Čínou má hluboký etický rozměr. Přispělo to k otevření dříve zcela izolované země a ke zlepšení kvality života největšího počtu lidí na naší planetě za nejkratší dobu …

Totalita - Demokracie, svoboda i bohatství prosakují. Pokud mají kudy. Nechme je prosakovat. Udělá to svět nejen více prosperujícím, ale i bezpečnějším.

Důvody - Je to společnost mladá. Nakročená kupředu. Mladí vidí, čeho se dá dosáhnout za deset let úsilí. Hledají cesty, jak co udělat, ne záminky, proč to neudělat. Ještě nestihli zpohodlnět. 

Obrana  - náš svět nikdo neporazí, pokud si podržíme svou kulturu a civilizační pilíře. Můžeme se porazit jen sami, pokud se o ně sami připravíme. Zvenčí nám je nikdo nevezme, to my jimi sami začínáme ke své hanbě a škodě pohrdat. Západní svět sám sebe svázal neproduktivním přerozdělovacím a přeregulovaným systémem, upoutal si na nohy závaží kolektivismu a sociálního inženýrství.

Budoucnost  - z kulturní nadvlády Západu se stane jen epizoda do učebnic příštích věků. A ony učebnice nejspíš nebudou psány latinkou. Bohužel. Měli bychom ten proces zaostávání alespoň trochu brzdit. Ale ne provokováním nepřátelství s druhými, ale snahou o odhození okovů, které jsme si sami z hlouposti nasadili.