Chvála nejenom famózní Zuzany Hejnové

Byla to velikánská, mimořádná   radost sledovat atletku  Zuzanu Hejnovou  jak v Moskvě   suverénně válcuje  nejlepší světovou konkurenci…

Po předchozích výkonech to nebylo vítězství nečekané, ale přesto impozantní –  ozdoba české sportovní historie!

Moc mě těší, že si v té nádherné  lehké atletice naši reprezentanti, reprezentantky  tak skvěle vedou. Nemusí to být ani boj o medaile, ale i některé  postupy  do finále, či semifinále  jsou  obrovskými úspěchy.

K té chvále patří i chování zmíněných českých sportovců – sportovkyň. Vždy se  všechno   nepovede, ale je fajn, že většina z  těch našich  poražených, se hloupě nevymlouvá,  že je to viditelně mrzí -  občas se objeví i nějaká ta slzička. Jen takové porážky mohou být pro budoucnost  přínosem…

Za zmínku rovněž stojí, že se u českých sportovců už také povětšinou vytratilo jisté pokrytectví -  falešná  skromnost, opatrnictví. Je  příjemné poslouchat, když před finálem,  třeba Zuzana Hejnová sebevědomě prohlašuje, že je ve skvělé formě, že má na to zvítězit…

Velká gratulace a díky, k tomu nadšení  a pocitům osobního   štěstí, nechť   si Zuzana  přičte i tu radost, kterou svými fantastickými  výkony  dělá,   minimálně statisícům českých fandů…

Když jsem  po závodě poslouchal Zuzanu Hejnovou jak  moc se už  těší na slavnostní ceremoniál – až budou hrát hymnu, na stožár bude stoupat česká vlajka, uvědomil jsem si, že  to s námi určitě  není zase až tak zlé, jak to na první pohled vypadá…