Čeští filmaři ztraceni nejen v Mnichově

Včera  tady  blogerka Alice  Kopřivová,  zjevně poctivě psala o novém českém filmu Ztraceni v Mnichově ….

Film, v kterém se podle vlastních slov  občas ztrácela, se ji přesto  líbil, což je záležitost čistě subjektivní...

Objektivní je  však sdělená skutečnost, že  v celém kině  tenhle  premiérový film sledovala  s blogerkou jen  její rodina, tedy čtyři lidé…

Dle  celostátních  statistik  je návštěvnost  filmu  Ztraceni v Mnichově, přes vytrvalou reklamu v ČT, žalostná.  Je zřejmé, že v kinech tohle dílko neuvidí více než  cca  25 tisíc diváků, což je tedy  hrůza, neboť takový  film jehož náklady  činí  minimálně takových  30 - 40 milionů, se v kinech  zaplatí, v tom lepším případě,  tak  z deseti procent, nemluvě o tom jak na uvedení takového filmu doplatí provozovatelé kin – pro které   to je  takřka likvidační…

Ano, natáčení filmů není jen ryzí obchod na kterém se má za každou cenu vydělávat,  často se  vznosně  mluví o  umění, ale přesto…

Neměli by snad tihle, v první řadě režiséři  -  umělci, přece jenom trochu brát ohled na filmové diváky, aby se dokonce i ti, kteří s nimi sympatizují,  v jejich filmech neztráceli?