Česká republika - coby trest Boží?!

Původně jsem měl opravdu  v úmyslu tu Evropskou unii upřímně politovat, že po případném úspěšném irském referendu,  bude osud - zprovoznění  Lisabonské smlouvy  prakticky záviset   na České republice...

Tedy odvislý   na rozhodování země, kde je normální  uprostřed předsednictví EU  svrhnout vládu, kde dané slovo i těch nejvyšších  představitelů  nic neznamená, kde se už vlastně  nedá  normálně domluvit vůbec  na ničem...

Jenže, jednak si nejsem vůbec  jistý, zda je ta  LS   pro Evropu tím skutečným požehnáním, ale hlavně, rozpomněl jsem se, jakými podivnými praktikami  byla tato smlouva protlačená až do této závěrečné fáze. Když se ji  v některých členských zemích nepodařilo prosadit  lidovým referendem, vzali to do ruky místní  politici - na to jindy tolik  vychvalované referendum se jednoduše vykašlali...

Sice  to  chytračení, natož pak  vydírání, z gruntu nesnáším - vůbec mne to netěší,  ale pokud  vše dopadne, dle předpokladů - Česká republika  už v brzku  nabude na důležitosti a   na nějakou dobu se zřejmě  stane obletovaným  pupkem Evropy.

Ty  současné  výhružky typu -  že  váháním a oddalováním rozhodnutí o ratifikaci LS můžeme přijít o vlastního - českého  komisaře -  působí spíše  komicky  - neboť jen obtížně najdete  našince, který by se například  dobrovolně ztotožnil s myšlenkou, že takový   Špidla svým letitým komisařováním, snad   nějak přispěl ku prospěchu, či renomé České republiky ...Bez toho evropského  komisaře se v pohodě obejdeme!

Takže, po té etapě těch  silných slov, zoufalých výkřiků  a strašidelných  výhružek, zcela logicky, nemůže přijít už  nic jiného, než období mazání medu kolem české  huby,  velkorysých  slibů a  ústupků - tedy scénář podobný  tomu irskému...

Sečteno a podtrženo - nemohu se ubráni dojmu, že nějaká ta spravedlnost - vyšší moc v tom našem  poněkud  zvráceném světě snad tedy přece jenom existuje. Že Česká republika se možná  stává   jakýmsi  karabáčem - takovým Božím trestem  pro zlobivou Evropu...