Bůh existuje a je to velikáánskej srandista!

Ač jsem měl sto chutí, dobrou vůli  a celou dobu  srdce otevřené, v existenci  Boha jsem dlouho  nedokázal uvěřit…

Přišlo to až teď, tak říkajíc na starý kolena a rozhodně nikoliv  ze zbabělosti - když má člověk na kahánku, děsí se  nadcházející  prázdnoty a tak se i stébla chytá. Tak tohle snad opravdu není můj případ.

K poznání,  že existuje   přece jen něco nad námi, co diriguje  naše životy jsem došel teprve až nyní.

Ať  uvažuju, jak uvažuju, obracím to ze strany na stranu, to co se dnes   děje,  je už vyložený   nadpřirozeno, to už ani nelze lidskými smysly  uchopit!

Desítky let jsem se vysmíval  ubožáckým  komunistům, když nám servírovali Sovětský svaz  jako  svátost,  spasitele,  obránce  světového  míru a  USA  jako mocnost pekelnou, válečné  štváče, vyvrhele  lidstva.

V té samé zemičce, po několika letech,  je už dnes  všechno úplně jinak. Za spasitele jsou  tu teď USA + Brusel a role vyvrhelů připadla tentokrát   Rusku.

A zase to do nás hustí horem dolem. A zase – Kdo nejde s námi,  jde proti nám!

Propagandisti    řádí jako v těch  padesátých letech, ta ubohost  se neliší,  proměnila se jen  plusová a minusová  znaménka.

Kdo něco tak neuvěřitelného, směšného  zažívá  na vlastní kůži, ten  jen stěží může   uvěřit v nějakou náhodu.

A tak mi nezbývá nežli  konstatovat,  že  ač jsem se  poznání dlouho bránil,  musím  nakonec kajícně  připustit, že   Bůh  zřejmě opravdu  existuje…

Popsal bych ho ovšem poněkud netradičně  -  s prominutím,  jako cynickýho dědka, který si    věčně  dělá  z lidí...   prdel!