Bože, ochraňuj nás před tou přímou demokracií Tomia Okamury!

Už jsem si mnohokrát  říkal, že toho demagogického  Okamuru nebudu poslouchat, že to nemá smysl, že je to vyložená ztráta času…

A přesto  jsem tohle nedělní dopoledne, na Primě,  zase absolvoval jedno z těch kafemlejnkových  školení o přímé demokracii a hromadu  samochvály Tomia Okamury.

Z té podbízivosti a lichotek, kterými Tomio zahrnoval Babiše a jeho ANO jsem pochopil, že by s tím svým spolkem  moc rád  vystřídal váhající lidovce.  Většinu času – do omrzení  ujišťoval, že by byl mnohem tvárnějším, méně konfliktnějším parťákem…

Tomio by zjevně ani neopovrhnul postem místopředsedy Sněmovny, o kterém se bude hlasovat  ve  středu. Moc pěkně mydlil schody  Gazdíkovi z  TOP 09…

Z té přímé demokracie Tomia Okamury už začínám mít  pupínky. Přestože to na první pohled nezní úplně  špatně,  nemyslím si, že by ta lavina nových a nových referend – hlasování, mohla přinést něco jiného, než jen  další zmatky, chaos a  rozvrat.

Tenhle  nový,  japonský Babišův  advokát rozhorleně  káže, že Andrejovi nelze upírat právo na post ministra financí, když  ho  přece volila celá  pětina českých voličů! Podle zásad té jeho  přímé demokracie, všechny ty obstrukce, včetně  lustrací musejí jít stranou…

Kdyby jenom tohle, ale  dovedu si  živě představit celé desítky populistických (šílených) návrhů, pro které by hlasovalo ještě nesrovnatelně více českých  voličů, nežli pro Babiše…

Bože, ochraňuj  nás před touhle  přímou demokracií Tomia Okamury!