Tak to si musím rychle prohlédnout nabídky sázkových kanceláří, jestlipak některá z těch hloupějších, snad nevypsala na rezignaci paní Adriany vyšší kurz…
Tuhle deklarovanou snahu ANO, lze jen stěží označit výstižněji, nežli - Mission impossible. Na druhé straně, v Praze je možné úplně všechno...
Navzdory tomu, že pražský klub ANO reprezentovaný Adrianou Krnáčovou, už od samého začátku předvádí jen bezradné tápání, naprostou neschopnost, že jediným skutečným úspěchem této politické formace – tolik připomínající tragické Věci Veřejné, bylo snad jen to počáteční obsazení důležitých postů a zvolení ANO primátorky…
Tedy neznám ty magistrátní detaily, ale kdykoliv zahlédnu v televizi hovořit paní primátorku, přijde mi to jako nějaké záběry z mizerného divadelního, ochotnického představení…
Jenže, Adriana Krnáčová je jen třešinkou na tom nevábném ANO dortu. A není ani vyloučeno, že stejně jako kdysi Špidla, se stala kandidátkou na primátora, neboť v klubu ANO rovněž vykazovala nejmenší deficit IQ…Tak už to prostě v české politice chodí...
Abych byl však spravedlivý, musím také objektivně uznat, že paní Krnáčovou, v případě sestavování té dnes už neexistující pražské koalice, čekalo ještě fatálnější zadání, nežli kdysi chudinku Marušku z pohádky O dvanácti měsíčcích.
Natrhat v lednu košík jahod nebylo rozhodně nic jednoduchého, ale proti zadání - utvořit funkční koalici spolu s lidovci a se zelenými, to popravdě byla úplná sranda…
P.S.
K té Pohádce o dvanácti měsíčcích ještě jeden převyprávěný dodatek z NP:
......a když si Maruška u táboráku postěžovala na zlou macechu, předseda těch dvanácti měsíčků slíbil dodat jahody, ovšem pod podmínkou, že Maruška bude mít s deseti z nich pohlavní styk. Maruška nebyla proti, jen ji bylo, milé děti, divné - proč jenom s deseti. A tak se dozvěděla, že Červenec a Srpen jsou teplí...
...
