A pak, že na světě neexistuje spravedlnost...

Zejména od starších herců jsem často slyšel, že když už to tedy jinak nejde a člověk je smrtelný - úplně nejraději by zemřeli přímo na pódiu…

Milan Lasica pro mne nikdy nebyl v první řadě herec, ale ze  všeho nejvíc - nesmírně vstřícná, inteligentní osobnost. Ovšem, pravda,  na divadelních prknech strávil podstatnou část života…

Byl mým milým vrstevníkem, kterému  jsem celý život s potěšením naslouchal, přestože mi to někdy komplikoval a občas říkal i větičky, s kterými jsem tak docela nesouzněl a navíc ještě ve slovenštině.

„ Dozpíval právě písničku Ja som optimista v dobré formě, byla děkovačka a najednou se pomalu sesunul k zemi“

Lepší konec pro člověka,s kterým se tak pěkně žilo, si ani nedokážu představit.