Cris a jeho skupina jsou však čestní muži. Někteří z nich pocházejí z podobných vesnic. Také ve svém životě zažili útlak, vykořisťování a nesvobodu. Plně tedy chápou vesničany, kteří touží po svobodě. Mají s vesničany uzavřenou dohodu a rozhodnou se tuto dohodu dodržet.
Vrátí se do vesnice. Mezi pistolníky a Calverovou bandou dojde k boji. Když vesničané vidí „cizí“ lidi bojovat za jejich svobodu, opět v sobě najdou touhu po svobodě. Vzbouří se a po spolu s pistolníky se jim podaří definitivně Calveru a jeho bandu porazit. Calvera je poražen a vesničané jsou konečně svobodní.
Podívejme se na tento western trochu jinýma očima. Kdo jsou vlastně ti vesničané? To jsme my všichni. A kdo je Calvera a jeho banda? To je stát a jeho instituce.
Stát nás každý rok „obírá“ stále o větší a větší část naší „úrody“. Čím více „vypěstujeme“, tím větší část „úrody“ nám stát sebere. Neustále zvyšuje svoje nároky. Stále se rozrůstající státní aparát potřebuje neustále více a více finančních prostředků. Jen opravdu naivní snílek se může domnívat, že tomu v budoucnu může být jinak.
Mnoha lidem tento stav nevyhovuje. Mnoha lidem vadí tato situace, vadí jim útlak, vykořisťování a nesvoboda. Ale nemají zatím sílu tento stav změnit a proto se navenek tváří, že jim to takto vyhovuje. Tváří se, že je to v pořádku. Stát nám přece nesebere všechno. Vždy nám něco nechá, abychom my a naše děti nezemřeli hlady. A když někdo před státem zatají část své „úrody“, je za to potrestán.
Tento stav bude trvat tak dlouho, dokud se mezi námi nenajdou lidé, kteří budou schopni akce. Jejich nespokojenost dosáhne takové úrovně, že se rozhodnou jít hledat „pistolníky“. „Pistolníky“, kteří jsou pro tuto věc povolaní. „Pistolníky“, kteří jsou čestní a dodrží „dohodu“. Jsou na tuto věc odborníci. Vědí co a jak mají udělat. A když takové „pistolníky“ najdeme a pomůžeme jim, pak „Calveru a jeho bandu“ porazíme. A natrvalo se osvobodíme.
