K zamyšlení

Je ráno. Mladí manželé právě vstávají z postele. Těhotná manželka (říkejme ji Marie) připravuje snídani a manžel (jmenuje se Petr) ji přitom pomáhá. V klidu snídají, Marie manžela informuje o svém dopoledním programu. Přitom se ho zeptá, co by si dal k obědu. Pak se pobaví o odpoledním programu.  

Manželé dosnídali. Petr políbí manželku, jemně ji pohladí po těhotném břichu a odchází do práce. Marie uklidí, oblékne se a jde na dopolední procházku do přírody. Při procházce v duchu rozmlouvá ještě s nenarozeným dítětem. Je podzim, chladno, mlžný opar. Přesto Marie svému dítěti vypráví o krásné podzimní přírodě, o tom, že až se narodí, budou do přírody zase chodit na procházky. Nakonec mu řekne, že ho mají s tatínkem rádi a že se na něj velmi těší.

Na zpáteční cestě se Marie zastaví u kamarádky na kus řeči. Kamarádka je také těhotná. Obvykle chodí na procházky spolu. Podebatují spolu o svých běžných radostech, o krásách těhotenského života, o tom jak se těší na miminko.

Pak se rozloučí. Marie se staví v krámě pro suroviny, které bude potřebovat k uvaření obědu. Při vaření opět mluví s nenarozeným dítětem. Vypráví mu o tom, jak připravuje pro sebe a pro tatínka dobrý oběd, že jim bude oběma velmi chutnat.

V brzkém odpoledni přichází manžel z práce. Je ve velmi dobré náladě. Na uvítanou se manželé políbí a zasednou ke společnému obědu. Bytem je cítit vůně čerstvě uvařeného obědu a panuje zde lásky plné klima.

U obědu si manželé povídají o své dopoledním programu. Marie manželovi, říká, že volala jeho maminka a že je zve na odpolední buchty. „No, včera jsme byli u tvých rodičů na štrůdlu, tak dnes půjdeme k našim na buchty.“ s úsměvem odpovídá Petr. „Měli jsem sice připravený jiný program, ale tomu se budeme věnovat jindy, ne?“ Vše je bráno s humorem a pochopením.

U Petrových rodičů je „rodinná sešlost“. Je zde také Petrova sestra s manželem a dvouletým synkem. Panuje nádherná atmosféra, umocněná bezprostředním a milým chováním dvouletého dítěte. Nádherně zde voní vynikající buchta a voňavá odpolední káva, které s láskou babička připravila pro své potomky. Odpolední rodinná sešlost probíhá v příjemné, přátelské atmosféře. „Děti, a když už jste tu, tak zůstaňte na večeři. Když mi holky trochu pomůžete, tak je večeře za chvilku hotova.“, říká babička. Po večeři se všichni rozloučí a odcházejí domů.

Naši mladí manželé přicházejí domů. Spokojeně uléhají do postele a s klidem v duši usínají. Byl to krásně prožitý den. Tak jako všechny dny minulé, tak i všechny dny budoucí.

 

 

Autor: Josef Goliáš | sobota 13.12.2014 9:10 | karma článku: 10,50 | přečteno: 605x
  • Další články autora

Josef Goliáš

Kam až to bude muset zajít ...

26.3.2016 v 14:12 | Karma: 12,33

Josef Goliáš

Nový společenský systém

2.3.2016 v 19:48 | Karma: 22,48

Josef Goliáš

Povídání o svobodě

11.2.2016 v 10:34 | Karma: 6,54

Josef Goliáš

Za svobodu, pravdu a lásku

6.2.2016 v 11:57 | Karma: 12,41

Josef Goliáš

Novoroční zamyšlení

3.1.2016 v 10:55 | Karma: 4,72