Mnichovská dohoda, kterou zřejmě neznáte

Článek jsem pojal jako připomenutí málo známého Anglo - Německého memoranda o neútočení a porovnání tehdejšího a současného popisu události.

Mnichovská konference začala 29.9.1938 ve 14.00 hodin ve Fuehrerhausu, což byla nová budova, postavená na náměstí Konigzplatz Hitlerem na počest počátku jeho strany v Mnichově. Na náměstí se nacházely i dva nacistické chrámy s pozůstatky 15-ti jeho spolubojovníků, zabitých při takzvaném Pivničním puči a téměř identická budova, sloužící jako administrativní budova NSDAP. Delegace Anglie a Francie, které přijely krátce předtím, tak neměly téměř žádný prostor pro konzultace, na rozdíl od Hitlera a Mussoliniho, kteří přijeli do Mnichova společně vlakem – Hitler nastoupil do Duceho vládního vlaku v Kufsteinu. Podpis dohody byl proveden 30.9.1938, asi hodinu a půl po půlnoci. Chamberlain a Daladier měli poté ještě schůzku se zástupci ČSR, kde jim předali kopii textu dohody s tím, že v případě odmítnutí nepřijde Francie Československu na pomoc a Británie také ne, protože je pomocí zavázána pouze Francii. Tím se uzavřelo první dějství a účastníci se odebrali ke krátkému odpočinku.

Následně brzy ráno 30.9. odjel Mussolini svým vlakem zpět, krátce na to odletěla i francouzská delegace. Chamberlain se však ohlásil k soukromé audienci u Hitlera a navštívil ho v jeho soukromém bytě na Prinzregentenplatz 16. Na závěr asi hodinové schůzky jen s Hitlerem a jeho tlumočníkem předložil připravený text memoranda o neútočení v angličtině a předal ho Hitlerovi. Ten si ho nechal přeložit do němčiny a bez dalších procedur ho na místě spolu s Chamberlainem podepsal.

Text memoranda je následující:

„We, the German Führer and Chancellor, and the British Prime Minister, have had a further meeting today and are agreed in recognizing that the question of Anglo-German relations is of the first importance for our two countries and for Europe. We regard the agreement signed last night and the Anglo-German Naval Agreement as symbolic of the desire of our two peoples never to go to war with one another again. We are resolved that the method of consultation shall be the method adopted to deal with any other questions that may concern our two countries, and we are determined to continue our efforts to remove possible sources of difference, and thus to contribute to assure the peace of Europe.

„My, německý Vůdce a kancléř a britský premiér, jsme dnes měli další schůzku a shodneme se na tom, že uznáváme, že otázka anglo-německých vztahů je pro naše dvě země a pro Evropu na prvním místě.“ Považujeme dohodu, podepsanou minulou noc a anglo-německou námořní dohodu za symbol touhy našich dvou národů už nikdy spolu neválčit. Jsme rozhodnuti, že metoda konzultací bude metodou přijatou k řešení jakýchkoli dalších otázek, které se mohou týkat našich dvou zemí, a jsme odhodláni pokračovat ve svém úsilí o odstranění možných zdrojů rozdílů, a tím přispět k zajištění míru v Evropě.

Po podpisu odjel Chamberlain do svého hotelu, kde na něj již čekali novináři a zde jim poprvé memorandum ukázal. Cestou do hotelu, před hotelem i následně cestou na letiště, byl stejně jako ostatní delegace pozdravován zástupy lidí, kteří stáli hodiny v dešti a radovali se, že je válka zažehnána.

Po příletu do Anglie přistál na letišti Heston, asi 18 km od Buckinghamského paláce. Na letišti, podél trasy do Londýna i v samotném městě ho opět nadšeně vítaly tisíce lidí, většinou s výtisky novin v rukou, s palcovými titulky Mír.

Již na schůdcích letadla mu lord Clarendon podal list od krále, ve kterém ho zval k okamžité návštěvě Buckinghamského paláce, následně se přivítal s lordem Halifaxem.

Po krátkém proslovu pomalu vytáhl list s memorandem, ukázal ho davu a přečetl jeho text. Po jeho přečtení ujišťoval lid, že po návratu z Německa a jednání s panem Hitlerem přináší čestný Mír pro naši dobu.

Cesta ke králi z letiště mu trvala hodinu a půl, přestože mu policie čistila cestu davem, který mu provolával slávu. Po audienci u krále spolu s královnou a svojí ženou vyšli na balkón paláce a situace s listem a jeho přečtením se opět opakovala. Následně odjel do sídla v Downing street 10, protlačil se dovnitř a z okna v 1. patře pronesl krátký projev, po kterém vyzval dav, aby už šli v klidu spát. Dav se dle popisu novinářů rozcházel domů kolem oken, zakrytých pytli s pískem a v blízkém parku ještě dělníci kopali zákopy.

Tolik informace tehdejšího tisku. A nyní si porovnejme, jak o stejné události informují na soudobé Wikipedii, která je považována většinou populace za referenční zdroj informací a navíc je na ní trénována většina klonů umělé inteligence, které pak její text ještě vylepší, protože zatím nechápou kontext :-)

Začneme anglickou Wiki:

On 30 September after some rest, Chamberlain went to Hitler’s apartment in the Prinzregentenstrasse and asked him to sign a statement calling the Anglo-German Naval Agreement „symbolic of the desire of our two countries never to go to war with one another again.“ After Hitler’s interpreter translated it for him, he happily agreed.

Dne 30. září, po krátkém odpočinku, se vydal Chamberlain do Hitlerova bytu na Prinzregentenstrasse a požádal ho, aby podepsal prohlášení zvané Anglo-německá námořní dohoda - „symbolická touha našich dvou zemí už nikdy spolu neválčit“. Poté, co ho tlumočník Hitlerovi přeložil, ten s radostí souhlasil.

Pokud následně kliknete na odkaz Anglo-German Naval Agreement, zobrazí se vám opravdová smlouva s tímto názvem, ovšem z roku 1935. Takže evidentní falešný odkaz, navíc ten byt je na Prinzregentplatz, ne na strasse. A to jsem se před lety o dohodě dozvěděl právě z anglické Wiki. Když jsem ještě chtěl k článku přiložit snímek originálu dohody, který byl tehdy běžně dostupný v Britském národním archivu, včetně popisu, tak jsem ho vzdor pilnému hledání již neobjevil. Anglická, česká, ani německá verze hesla navíc neobsahuje ani originální smlouvu, ani memorandum, což je dost divné, když o nich ty články jsou.

Česká Wiki má celé heslo Mnichovská dohoda zpracováno podle nejnovějších politických požadavků, takže kdybych měl popsat svoje výhrady, zabralo by to nejméně dvě stránky. Proto se zaměřím jen na dvě věci, první je popis naší události:

Dodatky

Mnichovská dohoda obsahovala tři dodatky, které se týkaly mezinárodních záruk Československu v nově vzniklých hranicích, řešení problému polské a maďarské menšiny a dalších otázek. Součástí dodatků bylo i německo-anglické prohlášení o vzájemném neútočení a míru, v němž se doslova uvádí: – následuje přibližně odpovídající text memoranda.

Mnichovská dohoda má opravdu osm odstavců, ale dodatky čtyři, pokud je budeme tak nazývat a memorandum o neútočení mezi Anglií a Německem mezi nimi opravdu není. Ostatně již v preambuli se píše, že měli další schůzku a na ní ho podepsali. Také by museli tento dodatek odsouhlasit a podepsat ostatní účastníci, což se nestalo, zatímco u těch opravdových ano.

Toto memorandum bylo velmi častým předmětem zájmu pozdějších vylepšovačů historie. Od zatajování, záměny s „naší“ Mnichovskou dohodou, s Anglo-Německou námořní dohodou, přes tvrzení, že dohodu poslal Hitler Chamberlainovi, nebo že list, kterým mává Chamberlain po příletu do Londýna nad hlavou, je ve skutečnosti list s pozváním od krále, protože československá Mnichovská dohoda měla několik svázaných stran, takže bylo problematické udržet tvrzení, že je to ona, jak se někteří snažili – vše už tu jednou bylo :-)

A druhou věcí na závěr se opět vymezím proti stále opakovanému, ale nedoloženému výroku Winstona Churchila o hanbě a válce, uvedenému v článku – zatím mi totiž nikdo neukázal originální zdroj výroku, za neověřený ho pokládá i zdroj nejpovolanější, Churchilova nadace.

Na místo něj tedy nabízím jiný, odzdrojovaný, uznávám ovšem, že pro zapamatování je příliš dlouhý:

The power and will of the german dictator prevailed over the will of the free people of Britain, France and Czechoslovakia. If war has been awerted, peace has not yet been established. The forces of resistance to German aggression are weakened.

The destinies of Evrope now rest in the hands not of the League of Nations, but of four powers – Germany, Italy, France and Britain. And in that combination of power the will of Hitler is at present the dominant factor.

Síla a vůle německého diktátora zvítězila nad vůlí svobodného lidu Británie, Francie a Československa. Pokud byla válka odvrácena, mír ještě nebyl nastolen. Síly odporu proti německé agresi jsou oslabeny.

Osudy Evropy nyní nespočívají v rukou Společnosti národů, ale čtyř mocností – Německa, Itálie, Francie a Británie. A v této kombinaci moci je v současnosti Hitlerova vůle dominantním faktorem.

Takto se hned 30.9. 1938, tedy mnohem dříve a jasněji než Churchil, k Míru pro naši dobu vyjádřil Sir Archibald Sinclair, vůdce Liberální strany.

Pokud se někdo po přečtení článku chce naivně zeptat, proč to tedy na Wiki nezkusím opravit, doporučím mu, ať to zkusí sám a následně pozoruje, kolik hodin, nebo maximálně dnů oprava vydrží – samozřejmě za předpokladu, že ji vůbec uveřejní.