- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Asi někdo z vás již slyšel o domnělých předchůdcích člověka: Ramapithecus, Australopithecus, neandrtálec, Homo habilis, Homo erectus a další. Každý jistě zná obrázek, kde na začátku je nějaký shrbený opičák a na konci vzpřímený člověk rozumný (Homo sapiens). Při hledání společného předka vzniklo asi nejvíce falsifikátů, kde byla například neuměle spojena čelist opice a lebka člověka nebo byl z jednoho nalezeného zubu navržen celý předek atd. Tito předchůdci se objevovali (a možná ještě objevují) v učených knihách, i když se prokázalo, že se jednalo o podvod. V dnešní době nelze ani u jedné fosilie říct, že to je skutečně náš předek!
Jaký je současný paleontologický pohled na předchůdce člověka založený na novějším výzkumu a nových vykopávkách? Ramapithecus se dnes považuje za vyhynulého orangutana. Australopithecus je spíše podobný některým druhům šimpanzů než člověku. Homo habilis byl vytvořen promícháním úlomků kostí Australopitheca a Homo erectus. Homo erectus má všechny znaky moderního člověka, dalo by se říct, že je jenom trochu zdegenerovaný a neadrtálec se považuje za paralelní větev k současnému člověku. Neadrtálec však nebyl shrbený, ale plně vzpřímený, měl plně rozvinutou řeč, kulturu a dokonce i jakési náboženství (to se spekulativně předpokládá). Dalo by se dokonce tvrdit, že neandrtálec byl jakýsi super-člověk. Měl totiž větší mozkovnu a asi i větší mozek, vyšší vzrůst, chodil vzpřímeně a dožíval se delšího věku než současný člověk.
Nějak se nám tedy celý řetězec předchůdců člověka rozpadá. Každý rok se sice v novinách a časopisech objeví titulek, že našli nějaký chybějící článek ve vývoji člověka, ale většinou jsou to kostry lidí, u kterých nacházíme různé degenerace – menší vzrůst, mírné odlišnosti na lebce nebo na jiných kostech. Pokud izolujeme nějakou skupinu lidí v nějakém místě, tak spíše dojde k devoluci (degeneraci) než k evoluci, a to jak tělesné, tak i kulturní. Této skutečnosti si dosti často všímají i etnologové, jmenovitě jeden z nejznámějších českých etnologů Alberto Vojtěch Frič, který byl mimo jiné i uznávaný botanik a cestovatel. Frič se v Jižní Americe setkal s kmenem Ššetá-Kuruton, jehož předkové měli sice vysokou kulturu, ale byli jinými kmeny zatlačeni do pralesa, kde u nich došlo jak k tělesné, tak kulturní degeneraci. Kdyby se někde našly kostry lidí z tohoto kmene, tak tady máme hned nový druh předchůdce člověka.
Mohlo by se však zdát, že opice a lidi si jsou na první pohled podobní. Mohli by tedy z pohledu evoluce mít i tak nějakého společného předka? Delfín a některé druhy žraloka si jsou také podobní a jeden je savec a druhý paryba. Podobnost ještě nic nezaručuje, ale co bychom mohli vyčíst z DNA? To si budete moct přečíst v příštím blogu.
Tento článek je součástí seriálu "Evoluce nebo stvoření" vycházejícího na tomto blogu v tomto pořadí: 1. Nepravděpodobná pravděpodobnost 2. Vesmír - mimozemský život ve vesmíru 3. Jedinečná planeta Země 4. Temná hmota a energie, multivesmír, 5. Stáří našeho vesmíru, shrnutí, 6. Stáří planety Země, 7. Datace založená na poločasu rozpadu, 8. Radiokarbonová metoda, 9. Vznik uhelných slojí, 10. Jiné datační metody, shrnutí, 11. Evoluce – Darwinova teorie, 12. Darwinovy pěnkavy, 13. DNA a výroba bílkovin, 14. "Jednoduchá" buněčná struktura, 15. Buněčný bičík a neredukovatelná složitost, 16. Přechodové články a "vyhynulí" živočichové, 17. Dinosauři a stáří geologických vrstev, 18. Předchůdci člověka , 19. Podobnost člověka a šimpanze, 20. Mitochondriální Eva, 21. Použil si Bůh evoluci?
Další seriály na tomto blogu:
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...