Jak by někdo mohl věřit ve stvoření a nevěřit v evoluci? Věda přece jasně říká, že tento svět nestvořil Bůh někdy před pár tisíci lety, nýbrž vznikl pozvolným mechanizmem během několika miliard let.
Člověk doby rozumné nemůže přijmout víru v něco, co se příčí veškerému vědeckému poznání. Musel by přeci zapřít svůj vlastní mozek a spáchat intelektuální sebevraždu! Jenomže, co když evoluce není vědou dokázaný fakt, ale jen jakási pohádka, vymyšlená bez vědeckých důkazů před více než 150 lety a od té doby mnohokrát opakovaná? Stokrát opakovaná lež se často stává pravdou. A je to tak! Darwin si například myslel, že odlišné zobáky pěnkav mají něco společného s tím, jak se zvířata vyvíjejí. Zkrátka něco pozoroval a vymyslel teorii. Dnešní exaktní věda ale odhalila, že existují vypínače v DNA, které podle vnějších okolností vypínají a zapínají pokyny pro to, jací ptáci se mají v daném období vylíhnout. Tento proces není ještě plně prozkoumaný, ale ukazuje na to, že Darwinovy předpoklady byly hned od začátku mylné.
Odpověď na otázku jestli došlo ke stvoření od Boha nebo vše vzniklo náhodou a evolucí je poměrně komplexní. V následujících dnech a týdnech bude na tomto blogu vycházet seriál, který se bude tomuto tématu věnovat. Názor, ať si udělá každý sám. První díl má jméno:
Nepravděpodobná pravděpodobnost
V několika následujících článcích se bude často objevovat pojem pravděpodobnost. Jak tento pojem správně chápat? Jaký je rozdíl mezi tím, když je něco možné, nemožné nebo funkčně nemožné? Nejprve si velice zjednodušeně vysvětleme, jak se dá pravděpodobnost počítat.
Určitě každý z vás někdy hrál „Člověče, nezlob se“. Pokud házíme kostkou, tak pravděpodobnost, že padne číslo šest je jedna možnost ze šesti, tj. 1/6 (* 100%) = 16,7%. Asi jste však už někdy zažili, že jste hodili dvacetkrát kostkou a číslo šest nepadlo. Pokud byste však hodili například 6000 krát, tak již asi tisíckrát by padla šestka, pravděpodobnost 16,7% by tedy byla platná.
Pokud si hodíte korunou, tak tady máte dvě možnosti – panna nebo orel. I když dnes už na koruně panna ani orel nejsou, ale stejně se to říká. Pravděpodobnost, že padne orel je 1/2 (* 100%) = 50%. Tedy lidově fifty-fifty.
Možná se i někdo v životě pokoušel vsadit Sportku, losuje se šest čísel ze 49, pokud uhodnete všech šest čísel, tak vyhrajete první cenu. Kolik je tedy možností u šesti čísel ze 49? Teorií vás nebudu unavovat, a proto mi věřte, že různých možností je 13 983 816. Jeden tiket stojí dvacet Kč, kdybyste koupili všech 13 983 816, tak na 100% vyhrajete první cenu. Stálo by vás to ale skoro 280 milionů Kč. Jaká je tedy pravděpodobnost první výhry? Velice jednoduše 1 / 13 983 816 (* 100%) = 0,000007%. Nic moc, ale určitě jste již někdy slyšeli, že možná někdo v sousedství ve sportce vyhrál. Tento případ je tedy možný.
Pokud je nějaký případ nebo jev nemožný, tak jeho pravděpodobnost je 0%. Nemůže tedy nikdy nastat. Například se nemůže stát, že ještě do konce života vyrostete o sto metrů.
Co by pak znamenalo, že je něco funkčně nemožné? Zjednodušeně lze říct, že to je případ, kdy něco má nějakou naprosto minimální pravděpodobnost, ale z praktického hlediska to nemůže nastat. Jak si máme představit takovou malou pravděpodobnost? Pro začátek si vezmeme náš příklad ze Sportkou.
Kdybychom pro zjednodušení předpokládali, že možností u Sportky nebude 13 983 816, ale jenom 10 000 000, tak bychom výslednou pravděpodobnost mohli uvést jako jedna ku 10^7 (jednička a sedm nul). Tisíc je tedy pro nás 10^3*, milion je 10^6, miliarda je 10^9, bilion je 10^12, biliarda je 10^15 a trilion je 10^18 (dál už raději nebudeme počítat). Pro většinu lidí je však již obtížně představitelná miliarda natož pak nějaký trilion.
Z vědeckého hlediska něco označíme jako funkčně nemožné, pokud je pravděpodobnost jedna ku 10^70 (jednička a sedmdesát nul). Slovně bychom to vyjádřili jako deset biliard krát trilion krát trilion krát trilion. Prostě naprosto nepředstavitelné číslo, ale ještě pořád nízké oproti předpokladu vzniku buňky náhodou, jak se dočtete dále v kapitole evoluce.
Kdybychom si chtěli pojem funkční nemožnosti demonstrovat na našem nemožném příkladu, tak by se určitě našel někdo, kdo by mohl tvrdit, že kdyby existoval nějaký bazén naplněný růstovým hormonem a kdyby do něj někdo náhodně spadl a napil se, tak by mohl vyrůst o 100 metrů. Samé kdyby a náhoda, ale pravděpodobnost takového případu by byla například jedna ku 10^100.
Bazény, růstové hormony a lidé náhodně padající do bazénu totiž existují, ale už jste někde ve svém okolí viděli bazén s růstovým hormonem? Nebo už jste někdy slyšeli o někom, kdo po požití růstového hormonu vyrostl o sto metrů? Pravděpodobnost tohoto případu tedy není úplně nula, ale prakticky je to nesmysl.
To, že vám tedy padne šestka na kostce, se určitě stane, ve Sportce asi nevyhrajete a o sto metrů nevyrostete, ať už je to nemožné nebo jenom funkčně nemožné!
*poznámka: 10^3 =10*10*10, 10^4 = 10*10*10*10 atd.
Tento článek je součástí seriálu "Evoluce nebo stvoření" vycházejícího na tomto blogu v tomto pořadí: 1. Nepravděpodobná pravděpodobnost 2. Vesmír - mimozemský život ve vesmíru 3. Jedinečná planeta Země 4. Temná hmota a energie, multivesmír, 5. Stáří našeho vesmíru, shrnutí, 6. Stáří planety Země, 7. Datace založená na poločasu rozpadu, 8. Radiokarbonová metoda, 9. Vznik uhelných slojí, 10. Jiné datační metody, shrnutí, 11. Evoluce – Darwinova teorie, 12. Darwinovy pěnkavy, 13. DNA a výroba bílkovin, 14. "Jednoduchá" buněčná struktura, 15. Buněčný bičík a neredukovatelná složitost, 16. Přechodové články a "vyhynulí" živočichové, 17. Dinosauři a stáří geologických vrstev, 18. Předchůdci člověka, 19. Podobnost člověka a šimpanze, 20. Mitochondriální Eva, 21. Použil si Bůh evoluci?
Další seriály na tomto blogu:
Křesťanství a víra
Čeští páni
