Po neslavné porážce českých vojsk v bitvě na Bílé hoře u Prahy 8. 11. 1620 bylo 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze hromadně popraveno 27 českých pánů, kteří se na stavovském povstání proti habsburské moci podíleli.
Čechy, Morava a Slezsko pak byly uvrženy na skoro 300 let do područí cizí habsburské moci. Původní šlechta byla nahrazena rakouskými případně německými šlechtici, kteří povětšinou neměli s původním slovanským obyvatelstvem příliš slitování a využívali je spíše jako otroky. V dnešní době je nám tato doba prezentována s mírnou nostalgií, ale svou nesvobodou a útlakem by se dala srovnat s obdobím protektorátu (15.3.1939-8.5.1945), kdy jsme byli okupováni Německem.
Kromě mocenské roviny mělo stavovské povstání i náboženský podtext. Většina českých pánů byla protestanty, kdežto Habsburkové byli římskými katolíky. Římská katolická církev v tomto období již prakticky neměla s původním křesťanskou biblickou vírou nic společného. Byla prolezlá korupcí, kupčením s úplatky a pokus o překlad Bible do srozumitelného jazyka, případně vlastnictví takového překladu vás mohlo stát život.
Někteří lidé se pokoušeli o reformaci církve a o její návrat k původnímu křesťanství. Jan Hus byl za tuto "podvratnou" činnost upálen (6. července 1415). Martin Luther (1483-1546) měl více štěstí, jelikož byl chráněncem poměrně mocného saského kurfiřta Fridricha III. Moudrého. Luther dospěl k názoru, že je Římskokatolická církev nereformovatelná, a proto vznikla nová (protestantská) církev, která již stála pevněji na původních biblických základech. Po popravě českých pánů tak došlo k pronásledování upřímných křesťanů na našem území. Lidé s křesťanskou vírou pak z našeho území uprchli, byli popraveni, případně z obavy o svůj život nebo z obavy z konfiskace majetku svoji víru zapřeli. Nelze se tak divit, že v současné době má hodně lidí v České republice k jakékoliv církvi velké výhrady a patříme tak k nejateističtějším národům ve světě.
Za jakoukoliv historickou událostí však většinou stojí konkrétní lidé a jejich životy. Jak reagovali jednotlivý čeští páni a jak snášeli vlastní okamžik popravy se můžete dočíst v seriálu Čeští páni, který je uveden na tomto blogu. Příběhy jsou částečně fiktivní a částečně vycházejí z knihy „Historie o těžkých protivenstvích církve české" od Jana Amose Komenského.
Obsah seriálu Čeští páni:
1. Poslední večeře Kašparova | 2. Šlikovo pozdní hrdinství, měšťané Kochan a Hošťálek | 3. Klíče od kostelů | 4. katolický obětní beránek | 5. Třetí pražská defenestrace aneb Český zvyk házení lidí z oken | 6. Dvanáct popravených direktorů | 7. Osle, ty mi máš tak co říkat | 8. Prorok Jan Jessenius? | 9. vzpomínky starého Haranta | 10. Tři oběšenci | 11. Jednou budu vzkříšený z mrtvých | 12. Rudá Bílá hora | 13. Nevadnoucí koruna mučedníků | 14. Parchanti bez mozku mají zelenou
Předchozí seriály na tomto blogu:
Křesťanství a víra
Evoluce nebo stvoření
