Wandergesellen: Poslední putující řemeslníci evropy

Wandergesellen jsou poslední putující řemeslníci Evropy, kteří dodnes dodržují středověká pravidla. Bez mobilu, auta a domova putují světem, aby zdokonalili své řemeslo a tradice, které přetrvávají staletí.

Tajemná postava na cestě: Historický herec, tulák, nebo něco jiného?

Představte si, že jdete po venkovské cestě nebo starobylým městem a najednou kolem vás projde muž oblečený jako ze středověku. Černá vesta se šesti stříbrnými knoflíky, široký klobouk, zvonové kalhoty, v ruce dlouhá hůl a na zádech malý ruksak. Možná si pomyslíte: „To je asi nějaký herec z historického festivalu, nebo snad podivín žijící v minulosti?“

Ale ve skutečnosti jste právě narazili na jednoho z posledních putujících řemeslníků Evropy – Wandergesellen.

Tito muži (a občas i ženy) žijí podle pravidel starých stovky let, putují bez domova, bez telefonu, bez jistoty, jen s tím, co unesou a co si dokážou vydělat vlastníma rukama.

V době, kdy máme všechno na dosah ruky, kdy si můžeme objednat jídlo přes mobil, kdy většina lidí nevyjde z domu bez telefonu, existuje skupina řemeslníků, kteří tyto vymoženosti odmítají a vydávají se na cestu stejnou jako jejich předci před stovkami let.

🚫 Žádný mobil.
🚫 Žádný domov.
🚫 Žádná jistota, co budou jíst.
🚫 Žádná jistota, kde budou spát.

✅ Jen ručně vyrobený ruksak, tradiční oblek, vycházková hůl a řemeslo, které je živí.

📜 Kdo jsou? Jak přežívají? Co s sebou nosí? Kde spí? Jaká pravidla musí dodržovat? A proč je jejich deník tak důležitý?

Pojďme se ponořit do světa posledních pravých tuláků řemesla.

ZROZENÍ TRADICE: STŘEDOVĚKÁ POVINNOST PUTOVÁNÍ

Ve 12. a 13. století, kdy se v Evropě naplno rozvíjel systém řemeslných cechů.

Středověk byl dobou řemeslníků. Každé město mělo svou dílnu, svého kováře, truhláře, krejčího či kameníka. Mladí učni se vyučili u mistra, ale dříve, než mohli sami vést svou dílnu a stát se mistry, museli opustit rodné město a vydat se na cestu.

Toto putování, známé jako Wanderschaft, bylo povinné pro mnoho řemesel a mělo několik důvodů:

✅ Mladí řemeslníci se učili nové techniky – každý region měl jiné metody práce.
✅ Cechy nechtěly, aby učni „zamrzli“ v jedné dílně a jen kopírovali svého mistra.
✅ Bylo to zkouškou charakteru – přežít tři roky na cestách nebylo snadné.

Toto pravidlo platilo hlavně pro:
🔨 Tesaře a truhláře – stavěli střechy, mosty, dveře.
⚒️ Kameníky a zedníky – pracovali na hradech, kostelech, sochách.
🔩 Kováře a zámečníky – opravovali brány, vyráběli zbraně.
✂️ Krejčí a soukeníky – šili šaty pro šlechtu i chudinu.

Každý tovaryš (učedník na cestě) musel putovat minimálně tři roky a jeden den. Po tuto dobu nesměl vstoupit do svého rodného města ani do jeho okolí (často v okruhu 50 km).

To znamenalo jediné: byl odkázán sám na sebe, na své ruce a na ochotu cizích lidí.

🔹 Proč museli cestovat?
Vědělo se, že uzavřenost v jednom městě znamená stagnaci. Aby se mladí řemeslníci naučili nové techniky a přinesli do svého domova pokrok, museli putovat od mistra k mistrovi.

🔹 Jak dlouho museli být na cestě?
Nejméně tři roky a jeden den. Po tuto dobu nesměli vstoupit do okruhu 50 km od svého domova. To mělo zajistit, že se skutečně něco naučí a nebudou se jen „flákat“ kolem rodného města.

Tato tradice nebyla žádná legrace – bylo to drsné přežití na cestách.

JAK ŽIJÍ WANDERGESELLEN DNES?

Přestože průmyslová revoluce a moderní školství dávno zrušily cechovní povinnosti, stovky mladých řemeslníků se dodnes dobrovolně vydávají na tuto životní cestu.

Každý Wandergeselle má jen jeden malý batoh – nejčastěji ručně ušitý plátěný vak, který si nosí přes rameno nebo na zádech.

🔹 Jak je poznáte?
Nosí tradiční oblek:
✅ Černou vestu se šesti stříbrnými knoflíky – Symbolizují šest pracovních dní v týdnu

✅ Široký klobouk – nejčastěji černý nebo hnědý (někteří nosí cylindr).
✅ Černé zvonové kalhoty s kapsami na nářadí.
✅ Bílou košili jako znak čistoty řemesla.
✅ Dlouhou hůl – symbol jejich cesty.
✅ Malý vak přes rameno – v něm mají veškerý svůj majetek.

🔹 Co mají v tom malém ruksaku?
✅ Náhradní košili a spodní prádlo
✅ Malé základní nářadí (dláta, skládací metr, kladívko)
✅ Deník s podpisy mistrů, u kterých pracovali
✅ Osobní dopisy od rodiny a přátel
✅ Minimální množství peněz (žijí hlavně z práce)

A kde spí?
✅ Na stavbách, kde pomáhají s prací.
✅ U mistrů, kteří je zaměstnávají – někdy na půdě, někdy na lavici.
✅ V přírodě – pod širým nebem, v seníku nebo pod mostem.

DENÍK WANDERGESELLEN: TAJEMSTVÍ CESTOVNÍ KNIHY

Jednou z nejdůležitějších věcí, které každý Wandergeselle nosí vždy u sebe, je jeho deník – Wanderbuch.

📜 Co obsahuje?
✅ Jméno mistra, u kterého pracoval
✅ Popis práce, kterou vykonal
✅ Razítko dílny nebo cechu
✅ Podpis mistra, který potvrzuje kvalitu jeho práce

🔹 Proč je deník tak důležitý?
✔️ Dříve sloužil jako ochrana proti obvinění z tuláctví.
✔️ Dnes je dokladem odbornosti – čím více razítek a záznamů má, tím vyšší má řemeslník prestiž.
✔️ Pokud ho ztratí, může to znamenat konec jeho putování.

PRAVIDLA PUTOVÁNÍ – NEÚPROSNÝ KODEX

Kdo se chce stát Wandergesellen, musí dodržovat velmi přísná pravidla:

1. Žádný mobil, žádný internet!
2. Žádné vlastní bydlení – nesmí mít domov ani trvalou adresu.
3. Žádná vlastní doprava – jen chůze, stop nebo veřejná doprava.
4. Práce jen v oboru – nesmějí přijmout jakoukoliv jinou práci.
5. Žádné dluhy, žádná trestní minulost – musí být „čistí“.
6. Nesmějí se vrátit domů dřív než po 3 letech a 1 dni.

Některé skupiny dodržují ještě přísnější verzi: nemít žádné moderní věci, žádné platební karty a nebrat dary od rodiny.

OBLEČENÍ WANDERGESELLEN: VŠECHNO MÁ SVŮJ SMYSL

🔹 Wandergesellen se od ostatních lidí odlišují nejen svým způsobem života, ale i specifickým oblečením.
🔹 Každý kus jejich oděvu má svůj hlubší význam a tradici sahající až do středověku.
🔹 Jejich oblečení symbolizuje přísná pravidla a hodnoty řemeslného cechu.

Pojďme se podívat na každý prvek jejich oděvu a jeho význam!

1. ZÁKLADNÍ PRVKY OBLEČENÍ WANDERGESELLEN

✅ Černá sametová vesta se šesti knoflíky
✅ Černý kabát se širokými klopami a osmi knoflíky
✅ Zvonové kalhoty s dvojitými kapsami na nářadí
✅ Bílá košile s dlouhými rukávy
✅ Široký klobouk (často s ozdobami nebo peřím)
✅ Dlouhá vycházková hůl (“Stenz“)
✅ Plátěný ruksak (“Charlottenburger“) přes rameno

2. KNOFLÍKY – SYMBOLIKA PRACOVNÍHO RYTMU

Knoflíky na oblečení nejsou jen dekorativní – každý má svůj význam:

🔹 6 knoflíků na vestě 🏛️
✔️ Symbolizují šest pracovních dní v týdnu.
✔️ Řemeslník musí pracovat od pondělí do soboty, neděle je dnem odpočinku.

🔹 8 knoflíků na kabátě ⏳
✔️ Symbolizují osmihodinovou pracovní dobu.
✔️ Připomínají tradiční dělení dne:

• 8 hodin práce
• 8 hodin spánku
• 8 hodin volného času

🔹 3 knoflíky na rukávech kabátu ✨
✔️ Každý symbolizuje jednu z hlavních ctností řemeslníka:

• Čestnost (Ehrlichkeit)
• Oddanost řemeslu (Treue zur Handwerkskunst)
• Bratrství (Brüderlichkeit)

📌 Pokud se některý z těchto knoflíků ztratí nebo se poškodí, říká se, že tovaryš porušil jednu z těchto ctností.

3. KLOBOUK – SYMBOL MISTROVSTVÍ A POSTAVENÍ

🔹 Široký klobouk není jen módním doplňkem, ale má své historické významy.
🔹 Různé profese nosí různé druhy klobouků.

✅ Tesaři a truhláři – Nosí široký kulatý klobouk s velkou krempou. Chrání je před deštěm a padajícími třískami.
✅ Kameníci – Často nosí cylindr nebo vysoký černý klobouk, který symbolizuje stabilitu a pevnost řemesla.
✅ Kováři a zámečníci – Nosí pevnější klobouk s nižší krempou, protože ve výhních by široký klobouk mohl překážet.
✅ Pokrývači a klempíři – Mají užší klobouk, který nebrání pohybu na střechách.

💡 Někteří Wandergesellen si své klobouky zdobí peřím, šňůrami nebo jinými detaily, což často znamená, jak dlouho jsou na cestě nebo ke kterému cechu patří.

4. ZVONOVÉ KALHOTY – MAJÍ PŮVOD U LOĎAŘŮ.

🔹 Zvonové kalhoty mají svůj původ u loďařských tesařů (Schiffszimmerleute).
🔹 Dříve se používaly hlavně při stavbě dřevěných lodí, doků a přístavů.
🔹 Byly široké z několika důvodů:

✔️ Pokud dělník spadl do vody, šly rychle sundat.
✔️ Široké nohavice zadržely vzduch a mohly krátce fungovat jako provizorní plovací pomůcka.
✔️ Zabránily tomu, aby se do nich zasekly třísky nebo hřebíky.

💡 Postupem času se tento styl kalhot rozšířil i mezi řemeslníky na souši, zejména mezi tesaře a truhláře.

5. VYCHÁZKOVÁ HŮL – SYMBOL PUTOVÁNÍ A OCHRANY

🔹 Hůl se nazývá „Stenz“ a má dřevěnou rukojeť zakroucenou do spirály.
🔹 Slouží jako opora na dlouhých cestách, ale má i další významy:

✔️ Je symbolem svobody – představuje nezávislost Wandergesellen.
✔️ Může sloužit jako obranná zbraň – v minulosti se museli bránit zlodějům.
✔️ Používá se při tajném rituálu ukončení putování.

💡 Tradičně si každý Wandergeselle svou hůl vyřezává sám, aby byla jedinečná.

6. PLÁTĚNÝ RUKSAK (“Charlottenburger“) – CELÝ JEJICH MAJETEK

🔹 Každý Wandergeselle nosí přes rameno malý ruksak z pevného plátna.
🔹 Tento vak se nazývá „Charlottenburger“ podle berlínské čtvrti Charlottenburg, kde byl kdysi vyráběn.

📌 Co v něm mají?
✔️ Náhradní košili a spodní prádlo
✔️ Skládací metr, dláto, malé kladívko
✔️ Deník (Wanderbuch) s podpisy mistrů
✔️ Osobní dopisy od rodiny a přátel
✔️ Minimální množství peněz (jen na základní potřeby)
✔️ Někdy i malou deku nebo spacák

STŘEDOVĚKÉ PERLIČKY: KDYŽ SE PUTUJÍCÍ ŘEMESLNÍK OCITL V NESNÁZÍCH

🔥 „Vandrování skrz falešné mosty“
Tovaryši si předávali tajné značky vyřezané do dřeva mostů a hospod.

⚔️ „Souboje se zloději“
Cesty nebyly bezpečné – museli umět bojovat holí a chránit si deník.

🍺 „Hostinec zdarma pro poctivého tovaryše“
Kdo uměl cechovní heslo a ukázal deník, dostal pivo zdarma.

KAM SE MOHU PŘIDAT?

Dnes existuje několik organizací, které stále přijímají nové členy:

• Freie Vogtländer Deutschland – jedna z největších skupin.
• Rolandsgesellen – tradiční komunita s hlubokými kořeny.
• Compagnons du Devoir (Francie) – podobná organizace s dlouhou historií.

📌 Chcete-li se připojit, musíte projít slavnostním obřadem přijetí, kdy vám starší bratři dají klobouk, hůl a pravidla.

Dříve bylo naprosto běžné že putující tovaryši dostávali za svou práci jen skromnou mzdu, jídlo a nocleh. A i dnes to stále platí, ale situace se trochu změnila.

Dnes Wandergesellen pracují za různé odměny, v závislosti na zemi, mistrovi a jejich vlastním postoji k penězům.

🔹 Stále existují tradiční Wandergesellen, kteří berou jen jídlo a přístřeší, aby zachovali původní smysl putování.
🔹 Jiní už berou i menší peníze, ale jen tolik, aby si mohli zaplatit další cestu nebo základní potřeby.
🔹 A někteří modernější si nechávají za práci platit normální mzdu, ale stále žijí kočovným způsobem.

JAKOU FORMOU JSOU DNES ODMĚŇOVÁNI?

1. Práce za jídlo a přístřeší (stará škola)

Toto je nejtradičnější způsob, jakým Wandergesellen přežívají.

✔️ Co dostanou?
🍽 Jídlo – snídaně, oběd, večeře.
🛏 Přespání – často na půdě, v dílně nebo ve stodole.
🎩 Respekt mistra – pokud dobře pracují, mistr si je oblíbí a doporučí je dál.

📌 Výhoda: Nemusí řešit peníze, jen poctivě pracovat.
📌 Nevýhoda: Žádné peníze na další cestu, pokud mistr nenabídne něco navíc.

💡 Toto stále platí hlavně v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde jsou tradiční řemeslné dílny, které znají jejich kulturu.

2. Práce za symbolickou mzdu (kombinovaný model)

📌 Tento model dnes využívá většina Wandergesellen – pracují za jídlo, přístřeší a malý finanční příspěvek.

✔️ Kolik dostávají?
💰 10 až 30 EUR na den, což není moc, ale stačí na další cestu.
🍽 Jídlo zdarma – často jí s rodinou mistra nebo v hospodě.
🛏 Přespání zdarma – ve stodole, na půdě nebo v hostinském pokoji.

📌 Výhoda: Mají základní potřeby pokryté, ale i pár drobných na cestu.
📌 Nevýhoda: V některých zemích může i tato symbolická mzda být problém kvůli pracovním zákonům.

💡 Tento model je běžný v západní Evropě, kde mistři respektují tradici, ale dávají tovaryšům i něco navíc.

3. Práce za normální mzdu (modernější přístup)

📌 Někteří Wandergesellen už nechtějí žít úplně bez peněz, takže berou běžnou mzdu jako každý jiný řemeslník, ale stále dodržují pravidla putování.

✔️ Kolik dostávají?
💶 Obvyklá řemeslnická mzda v dané zemi.
🏠 Přespání si hradí sami – někdy ale mistr zajistí pokoj.
🥘 Jídlo si někdy platí sami, jindy dostanou od mistra.

📌 Výhoda: Mohou si šetřit a plánovat budoucnost.
📌 Nevýhoda: Ztrácí trochu „poutnickou atmosféru“ a řeší více byrokracii.

💡 Tento model je běžnější v severských zemích, kde je drahé živobytí, takže se bez peněz těžko přežívá.

JAK SE K TOMU STAVÍ SAMOTNÍ WANDERGESELLEN?

Ne všichni to vidí stejně.
💬 Někteří tvrdí, že přijímat peníze kazí celou myšlenku putování.
💬 Jiní říkají, že je jiná doba a dnes potřebují peníze na další cestu, opravy oblečení nebo základní potřeby.

🛠 Tradiční skupiny (např. Rolandsgesellen) trvají na tom, že by Wandergesellen neměli brát plnou mzdu a měli by si uchovat skromnost.
💰 Modernější skupiny už akceptují, že svět se změnil a práce zadarmo je dnes neobvyklá.

KDO JIM DÁVÁ PRÁCI?

🔹 Tradiční řemeslné dílny – truhláři, kováři, kameníci.
🔹 Malé rodinné firmy – kde mistři znají tradici Wandergesellen.
🔹 Venkovské oblasti – kde stále funguje systém „práce za jídlo a nocleh“.
🔹 Někdy i velké firmy – ale to už je mimo tradiční model.

👀 Zajímavost: Ve Švýcarsku a Německu mají někteří mistři dokonce povinnost ubytovat putující řemeslníky, pokud se u nich zastaví!

JAK TO DĚLAJÍ V RŮZNÝCH ZEMÍCH?

🔹 Německo a Rakousko – stále funguje model „práce za jídlo a nocleh“, ale někdy i symbolická mzda.
🔹 Švýcarsko – zde je život dražší, takže často dostávají menší peníze.
🔹 Francie – podobný systém jako v Německu, ale méně časté.
🔹 Severské země (Švédsko, Norsko) – tam je nutné brát normální mzdu, jinak by nepřežili.
🔹 Česko a Slovensko – dříve byla tato tradice běžná, dnes už skoro vymizela.

SHRNUTÍ: MAZANÍ ŘEMESLNÍCI BEZ HRANIC

✔️ Dnes stále platí, že Wandergesellen pracují hlavně za jídlo a přespání, ale někteří už berou i malé peníze.
✔️ V některých zemích (hlavně ve Skandinávii a Švýcarsku) by bez peněz těžko přežili, takže tam dostávají normální mzdu.
✔️ Tradiční mistři je berou „za jídlo“, ale modernější řemeslníci jim už platí normálně.
✔️ Někteří Wandergesellen berou i peníze, ale musí dodržovat skromnost a nesmí šetřit na luxus.
✔️ Mají velkou síť kontaktů, takže si vždy najdou někoho, kdo je zaměstná.

PRACOVNÍ POVOLENÍ: JAK TO ŘEŠÍ WANDERGESELLEN?

🔹 V rámci EU je to poměrně jednoduché, protože občané EU mohou pracovat v jiných členských státech bez pracovního povolení.
🔹 Ve Švýcarsku, Norsku a dalších zemích je už situace složitější – tam je pro práci cizinců běžně potřeba povolení k pobytu a práce.
🔹 Jak to tedy dělají?

✔️ Krátkodobá práce bez nutnosti povolení

• V některých zemích mohou pracovat maximálně 90 dní, aniž by potřebovali speciální povolení.
• To znamená, že pokud se zdrží u jednoho mistra jen pár týdnů nebo měsíc, problém nenastává.

✔️ Oficiální smlouva není vždy nutná

• Mnoho mistrů je zaměstnává „na slovo“ a platí je v hotovosti, což je stále běžné v tradičních řemeslech.
• Není to sice úplně legální podle moderních standardů, ale historicky to bylo normální a mnohé země to tolerují.

✔️ Může jim pomoci cechovní organizace

• Skupiny jako Freie Vogtländer Deutschland nebo Rolandsgesellen často mají kontakty na mistry, kteří vědí, jak s Wandergesellen pracovat v rámci zákona.
• Někdy se za ně postaví i místní cech, což jim usnadní přístup k legální práci.

✔️ Živnostenský list nebo sezónní práce

• Někteří Wandergesellen si založí vlastní živnost, což jim umožní pracovat v různých zemích bez klasické pracovní smlouvy.
• Jiní se nechají zaměstnat jako sezónní dělníci v řemeslných odvětvích, kde není třeba dlouhodobé povolení.

A CO DANĚ?

📌 Platí Wandergesellen daně?
Ano i ne. Záleží na tom, kde pracují a jak dlouho tam zůstávají.

✔️ Pokud v zemi zůstanou méně než 183 dní, většinou nemají daňovou povinnost (protože jsou považováni za zahraniční pracovníky).
✔️ Mnoho mistrů je platí v hotovosti, takže se vyhýbají složitému papírování.
✔️ Někteří Wandergesellen si vedou záznamy o příjmech a platí daně v domovské zemi jako samostatní řemeslníci.

📌 A co zdravotní pojištění?
✔️ V EU mají základní zdravotní pojištění, pokud jsou občané členské země.
✔️ Někteří si platí mezinárodní zdravotní pojištění, ale mnoho z nich žije zcela bez pojištění a spoléhá na pomoc bratří v cechu.

CO KDYŽ JE CHYTÍ ÚŘADY?

V praxi se úřady k Wandergesellen chovají spíše shovívavě, protože jejich tradice má hluboké historické kořeny.

📌 Většina zemí je nebere jako nelegální pracovníky, ale jako „tradiční řemeslné poutníky“, takže se na ně nevztahují úplně stejné zákony jako na běžné pracovní migranty.

✔️ Pokud je chytí v zemi, kde potřebují pracovní povolení, většinou jim dají varování nebo je pošlou pryč, ale neudělí jim žádnou velkou pokutu.
✔️ Ve Švýcarsku a Norsku je to přísnější – pokud je tam chytí při práci bez povolení, mohou dostat pokutu nebo zákaz vstupu.

💡 Jak to obcházejí?
✔️ Často cestují – nesetrvávají dlouho na jednom místě.
✔️ Vyhýbají se oficiálním kontrolám – nepracují v podnicích, kde jsou časté inspekce.
✔️ Mají kontakty na mistry, kteří ví, jak je zaměstnat legálně.

SHRNUTÍ: MAZANÍ ŘEMESLNÍCI BEZ HRANIC

✔️ V EU pracují bez problémů – nepotřebují povolení.
✔️ Mimo EU se musí přizpůsobit – krátkodobá práce, živnost nebo neoficiální zaměstnání.
✔️ Daně platí jen někdy – často dostávají peníze „na ruku“.
✔️ Zdravotní pojištění si platí jen někteří, jiní žijí „na divoko“.
✔️ Úřady je většinou tolerují, protože mají tradiční status.

🔹 Jinými slovy – jsou to mistři v přežívání mimo systém!

ZÁVĚR: POSLEDNÍ STŘEDOVĚCÍ TULÁCI

Wandergesellen jsou posledními skutečnými středověkými poutníky v moderním světě. Cestují bez mobilu, žijí jen z vlastních rukou a nesou v sobě hrdost starých mistrů.

A tak se ptám: Měli bychom se v dnešním uspěchaném světě od nich něco naučit?

Co si o této tradici myslíte? Potkali jste někdy Wandergesellen? Podělte se v komentářích! 😊