Nejsou řemeslníci, nejsou lékaři, nejsou řidiči, nejsou... Kam všichni zmizeli? Odešli za lepším Babička říkala: „každý svého štěstí strůjcem“ nebo „za dobrou práci, dobré peníze“ a také "svoboda je právo výběru".
Stát je uskupení občanů, kteří v něm chtějí spokojeně žít, v dostatku, v bezpečí, s jistotou svých práv a vědomím, že za služby které si platí formou daní, dostávají to, co si zaplatili. K volbám chodí proto, aby si vybrali takové spoluobčany, kteří jim za jejich peníze budou sloužit, nikoliv je odírat a utiskovat.
Výběr prostředí a lidí, s nimiž se chtějí jednotliví občané setkávat, je vždy na každém jedinci. Platí to při výběru kamarádů i přátel, výběru partnera, výběru zaměstnání, místa bydliště, místa dovolených i odpočinku. Platí to také i o výběru země, kde člověk bude chtít svůj život prožít.
Člověk ve svém vínku dostává jako každý jiný tvor základní pudové informace o nutných potřebách pro život. Všichni se narodí stejně nazí. Co z nich vyroste a jak budou žít, ovlivňují především rodiče a prostředí kde vyrůstají. Člověk stejně jako jiní tvorové touží po svobodě a spravedlnosti.
Za své potřeby platí svou prací, nebo směňuje vydělané hodnoty za věci, které potřebuje nebo po nich touží. Svou práci by měl prodávat svobodně a nikdo by ho neměl omezovat, pokud neomezuje práva jiných.
V zemích jako je Česká republika však svoboda či právo jsou pouze slovní výrazy, které v praxi z valné části neplatí. Státní úředníci, zvolení občany ČR, své voliče doslova odírají z kůže, vymýšlí často nesmyslné zákazy či příkazy a všechno jistí sankcemi.
Vyždímané daně od prostých občanů následně použijí pro sebe a své přátele formou korupčních metod a nehorázných platů nebo peníze „nadělí“ jako dotaci zahraničním vlastníkům firem, které mají v ČR sice sídlo, výrobu a k tomu české ručičky i mozky na práci za mrzký peníz. Zisky odcházejí za hranice! Není také možné jednoho sedřít z kůže, aby druhý dostával podporu a nepracoval.
Proč se tedy divit, že lidé, kteří něco umí, odcházejí do zahraničí, kde žijí spokojeně a v dostatku.
Svoboda je právo si vybrat! Žít na úrovni otroků, nemít čas na děti, nemít na základní životní potřeby a ještě se obávat „soukromých vymahačů, požehnaných státem“ žene mnoho našich občanů z této země.
Občané mohou, a mají právo, ve své zemi prosadit svá práva a nastolit svobodný, spravedlivý, právní stát. Je však třeba znát cestu.
Je třeba provést změny dřív, než v Českých zemích zůstanou jen politici, zloději a chudáci, kteří již nemají sílu na to, aby z této země utekli. Jak by měl stát fungovat, popisuje model hodnotové ekonomiky zveřejněný na stánkách privatismus.eu.
Žít šťastně by chtěli lidé nejen v naší zemi, ale i jinde. Až bude respektována svoboda, spravedlnost a vymahatelnost práva pro všechny stejně, budou se mít lidé možná i lépe, než v zemích kam utíkají.
