Takovou otázku by měli mít daňoví poplatníci zodpovězenu dříve, než jim politici začnou vyprávět pohádku o tom, proč je nutné pomáhat bankám. V dobách minulých, kdy vlastnictví bank bylo celkem jasné, občané věděli, že stát jim prostřednictvím bank může nastavit výhodnější a snažší řešení některých životních situací, kdy příkladem mohla být novomanželská půjčka v letech osmdesátých minulého století. Mnohdy to byla opravdu jediná cesta k finančním prostředkům.
Ty doby skončily a na českém území působí pouze soukromé banky, všechny v rukou zahraničního kapitálu, s vyjimkou jedné jediné.
Jedinou bankou, ze všech komerčních bank působících na našem území, mající české vlastníky a sídlo v České republice je Fio banka, a.s. (vede například podnikatelské účty zcela bez poplatků). Všechny ostatní jsou v rukou zahraničních vlastníků a většina z nich má sídlo v daňových rájích.
Občané a podnikatelé Českého státu za rok 2011 odevzdali na různých a často nesmyslných poplatcích zahraničním bankám, působícím v České republice částku vyšší než 157 miliard Kč.
Je smutné, když lidé slyší od představitelů vlády, že máme v České republice české banky!Každá z bank má jako svůj cíl dosažení nejlepších výsledků – tedy zisků. Platy bankéřů a vlastníků bank jsou pohádkové. A to vše z peněz občanů! Proč jsou peníze odevzdávány zahraničním vlastníkům bank? Proč není v České republice alespoň jedna jediná česká banka ve vlastnictví a pod kontrolou státu? Asi proto, že finanční analytici jsou zpravidla pracovníci právě zahraničních bank a bankovní lobby je tak silné, že si vláda nedovolí zřídit alespoň jednu komerční banku ve své režii.
Pokud by se tak stalo, mohli by podnikatelé i občané ušetřit na úrocích a bankovních poplatcích. Na českém území by zůstávalo více platebních prostředků pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva i podnikatelů. Navíc všechny příjmy a zisky této opravdu české banky by se staly přímým příjmem státního rozpočtu. Nebylo by třeba krátit důchodcům valorizace jejich příjmů, pan Kalousek by nemusel vymýšlet nové, nesmyslné a ožebračující daně, nemuselo by krachovat tolik podnikatelů a prostí občané by mohli přispívat Českému státu.
Ve vlastnickém pozadí každé banky jsou přímí vlastníci ve formě podílu na jmění banky buď jako akcionáři nebo jiné podobě vlastnictví. Vyjimkou jsou banky ve vlastnictví státu.
Například americké bankovnictví je strukturou vlastnictví bank na tom podobně jako Česká republika, ale ozdravění bank probíhá trochu jinak. Slabší banku, která se dostane do úpadku převezme banka silnější nebo jí může stát půjčit. Jedná se o klasický obchod. Peníze se musí vrátit ve stanoveném termínu, jinak banka skončí klasickým způsobem úpadku jako každý jiný podnikatelský subjekt.
Proč tedy mají mít zahraniční vlastníci bank působících na našem území výhody, které by nesl daňový poplatník této země.
Jistě všichni vědí, na jaký úrok si mohou podnikatelé či fyzické osoby v České republice půjčit od bank, které v ČR působí. Je dobré taktéž vědět, že Česká národní banka poskytuje finanční prostředky právě těmto zahraničním bankám působícím na našem území v současné době s úrokovou sazbou ve výši 0,5%. Rozdíl mezi úrokem z poskytnuté půjčky podnikateli či fyzické osobě a úrokem účtovaným Českou národní bankou je v řádech deseti až dvaceti násobku.
Proč nechává Český stát tuto situaci bez povšimnutí a mluví o českých bankách ač to není vůbec pravda, případně ještě tyto banky hájí? Josef Barta
