Naučné slovníky a literatura jej popisují celkem shodně a způsob života se označuje jako„parazitismus". Je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus - parazit čili cizopasník- má zisk z cizích hodnot či vlastnictví a druhý na něj doplácí, tedy nedobrovolný hostitel. Parazit se živí na účet svého hostitele, tedy z jeho živin či výsledků jeho práce. Zpravidla svého hostitele nezabíjí přímo, ale spotřebou živin vytvořených hostitelem, potřebných k životu hostitele paraziti profitují na hostiteli (na jeho činnosti) a snižují přitom hostitelovu zdatnost a výkonnost. Při odčerpávání většího množství než je možné, hostitel umírá.
Každý biologický druh má obvykle alespoň jednoho parazita, a tito parazité obvykle mají své další parazity. Vztahy mezi cizopasníkem a hostitelem se dělí dle různých forem. Podle časového vztahu k hostiteli se dělí parazité na dočasné, stálé a periodické. Paraziti nejsou zpravidla sami o sobě životaschopní a dokážou přežít výlučně jen díky hostiteli.
Sociální parazit využívá sociálního chování jiných ve svůj prospěch. Do tohoto typu chování patří i chování člověka.
Úsměvná a současně velmi smutná je situace, kdy parazitující organismy, které nevědí, co je práce a vytváření hodnot, kritizují a usurpují své chlebodárce za to, že nevydělávají víc, aby se parazité měli ještě lépe.
Stejně tak jako v přírodě to může vést k vyhubení druhu.
Přirovnáme-li organismus tvořený občany a pojmenovaný názvem stát k tzv. hostiteli, je možné následně určit, kdo je hostitel a kdo parazit, podle jeho přínosu pro organismus hostitele/státu.
Parazitující jednotlivci i skupiny, které se infiltrovali do pozic ovládajících tok peněz daňových poplatníků, škodí státnímu organismu nadměrným odčerpáváním prostředků, určených občany pro život státu a jeho obyvatel.
Dochází tak i nadměrnému zatěžování těch, kteří svou prací vytváří nové hodnoty. Mohou to být jednotlivci/soukromníci či sdružení osob formou podniků. Velké podniky se brání parazitům únikem do daňových rájů, malí podnikatelé a normální občané útěkem ze země prolezlé parazity.
Zkuste sami určit, kdo je asi parazitem:
- Člověk vydělávající na své živobytí svou prací, znalostmi, uměním a schopnostmi?
- Podnikatel s průhlednou identitou, využívající pro vytváření hodnot jiné osoby, za jejichž práci jim platí?
- Firma se skrytými vlastníky, využívající bídy a nedostatku těch, kterým parazité odčerpávají jejich výsledky práce?
- Politikové a politické strany, na jejich činnost přispívá stát z peněz, vybraných od daňových poplatníků na činnost státu a služby státu občanům?
- Zahraniční banky bez tuzemské konkurence, účtující za své služby v nekonkurenčním prostředí vysoké provize a úroky, které by si ve své zemi nedovolili? (navíc se skrytou identitou)
- Soukromá banka poskytující služby občanům, požadující od státu podporu v době svých potíží? (v pozadí vždy stojí jako vlastník fyzická osoba nebo skupina osob – pokud se nejedná o banku ve vlastnictví státu)
Podle některých odhadů představují parazité až čtyři pětiny všech druhů. To by možná odpovídalo i rozložení sil v současném státě, kdy se jedna pětina dře a čtyři pětiny z jejich práce žijí. Moudrá matka příroda však má léky i na každého parazita.
Najdou lék na své parazity i občané České republiky?
