ČR nejen zaspala, ale stále hluboce spí !

Úpadek Českého státu lze sledovat z mnoha zorných úhlů. Nikdo nehledá příčinu, snahou je řešení důsledků. Každý lékař vám ale řekne, že takový způsob k uzdravení nevede.

Můžeme jmenovat například úpadek českého podnikání, kdy se snad již ani o českém nedá hovořit. Většina podnikatelských subjektů má sice registraci na území ČR, ale patří zahraničním vlastníkům a těm také z ČR odtékají zisky.

Český stát se chlubí růstem české ekonomiky, hlavně automobilovým průmyslem, ale copak je Hyundai nebo Volkswagen českou firmou? Ano, české „ručičky to vyrobí“ a dostanou za to mzdu, ale není to české!

Drobní čeští podnikatelé jsou likvidováni sankcemi, pokutami, příkazy, zákazy, omezeními, jinak řečeno buzerováni a mnoho jich končí. Příkladem může být zákaz kouření v místě jejich podnikání, nařizování  otevírací doby, kdy smí a kdy nesmí mít otevřeno, komu smí prodat a komu ne.

Právo podnikat musí zaručovat právo výběru svého podnikání, výběru místa podnikání a taktéž právo vybrat komu, kdy, co a jak prodám nebo poskytnu službu podle vzájemných dohod s kupujícím. To bohužel u nás nefunguje!

Do podnikání patří i lékařské služby. Proč nesmí lékaři léčit bez souhlasu zdravotních pojišťoven? A pokud souhlas získají, proč ty dobré lékaře pojišťovny omezují? Proč vstupuje stát mezi lékaře a pacienta a nařizuje jim, jak bude napsán recepis na léky?

Za zmínku stojí například i školství. Inkluze omezuje schopné žáky a brání rozvoji jejich schopností.

Ti, co na to mají, posílají své děti do soukromých škol, děti těch ostatních trpí.

Zmíníme-li bezplatné vysoké školství, většina absolventů po skončení studií odchází do zahraničí, kde může své schopnosti uplatnit. A kdo to vše platí? Obyčejní občané!

Učňovské školství je na tom ještě hůř. Zahraniční firmy nikoho bezplatně nevyučí a čeští řemeslníci již za hranice utekli!

Nutno zmínit i archaický daňový systém, který brání spravedlivému podnikání.

Proč není „daň“ (příspěvek na provoz státu, nikoliv dotace všem okolo !!!)  vybírána spravedlivým procentem pouze ze skutečných příjmů od všech, kteří v ČR žijí?

Proč jsou výpočty komplikovány různými odečty, daňovými slevami, uznatelnými a neuznatelnými výdaji? Každý dobrý hospodář musí vědět, co mu přináší zisk. Nelze to komentovat výrokem: „to dám do daní“. Žádná společnost nemůže fungovat jako ztrátová! Skoncujme s takovými!

Katastrofický je i způsob, jak doplácejí poctiví a čestní na ty, kteří se zadluží. Stát, který má poctivé občany chránit, ústy svých služebníků/úředníků občanům-věřitelům řekne, že dluh promíjí z větší části (dnes cca 70%). Kdo to věřitelům nahradí? Stát, potažmo všichni občané?

Způsob doručování je snad ještě horší než ve zlém snu. Přitom se stále poštovné zdražuje. Chyba je v řízení České pošty a vysokých platech manažerů za cestu do záhuby.

Soukromé přepravní služby kvetou a sklízí obrovské zisky,

Česká pošta upadá. Přitom ale poskytuje bankovní služby pro zahraniční banku (Poštovní spořitelna), ale „česká komerční banka“ v ČR chybí. Obrovské částky, které Český stát za poplatky zahraničním bankám platí, mohou být přínosem státního rozpočtu, tedy úsporou peněz občanů!

Budoucností komunikace je hlavně internet a datové služby. Komunikace se státem je již vyžadováno stále více prostřednictvím internetu, například i žádosti o dotace. Proč není datová schránka povinná pro všechny plnoleté občany. Identifikace rodným číslem a doručitelnost okamžitě po celém světě? Na co se ještě čeká? Změn k lepšímu je třeba opravdu mnoho. Chce to ale chtít!

Je třeba vybrat nové státní úředníky při komunálních volbách a to přímou volbou. To Vám umožní podmínky „hodnotové ekonomiky“ (privatismu), které najdete na internetu. Je tam popsána i náprava všech špatností této zemi. Občané, nedejte se!                                                                             Mark