Děti vypověděly, že je rodiče věšeli na háky a sexuálně zneužívali

Film Just ask my children (natočený podle skutečné události)  vám možná otevře oči, jak snadno lze děti přesvědčit, aby nejen lhaly, ale začaly lžím i věřit.  

Znáte film Just ask my children natočený podle skutečných událostí v USA v roce 2001? Viděla jsem ho až teď ve slovenském dabingu pod názvem Spýtaj sa mojich detí. Slovenská televize jej vysílala.

V českém názvu zní Zeptejte se mých dětí, ale český dabing jsem nenašla. Věřím, že ho některá z českých televizí odvysílá.

http://www.csfd.cz/film/17611-zeptejte-se-mych-deti/prehled/

Je velmi poučný a přesně ukazuje, jak jsou rodiče bezbranní proti obrovské státní moci, zejména proti sociálce a soudům. Jak snadno lze děti přesvědčit aby nejen lhaly, ale i začaly lžím věřit a chovat se dle nich a vydávat je za pravdu. A to zejména v tak závažných věcech, jako je zneužívání a týrání dětí.

V USA v 80. letech žili skandály okolo sexuálního zneužívání dětí. Začal tehdy hon na čarodějnice, obviněno bylo v rozmezí pár let mnoho dospělých, zejména rodičů. Až po několika letech se dařilo dokazovat obludnost státní moci a bezpráví spáchané na dětech a rodičích.

Film se zabývá skutečnými událostmi v rodině Kniffenových. Dva rodiče, dva nezletilí synové.

Jejich přátelé McCuanovi měli dvě nezletilé dcery. A babičku, která se snažila ze všech sil dostat vnučky do své péče. Proto požádali Kniffenovi, aby jim proti babičce pomohli. Kniffenovi to slíbili. Ale babičce se podařilo získat vnučky do své péče. Protože dcery McCuanovi na policii, před sociálkou, a později na soudu vypověděly, že je rodiče věšeli na háky, sexuálně zneužívali, týrali. A to vše nejen doma, ale i v pronajatých hotelových pokojích.

Také vypověděly, že se toho zúčastnili i Kniffenovi a to stejné dělali svým synům.

Až po letech se podařilo prokázat, že vše si tehdy vymyslela babička a zmanipulovala vnučky tak, až tomu začly věřit a vydávat to za pravdu. A taky se dokázalo, že babička trpěla psychickými problémy, které toto zapřičinily. Přesto, že tehdy na toto poukazoval advokát rodiny Kniffenových, soud to odmítl brát v potaz jako nedůležité, irelevantní, na věci nic neměnící !

Začal klasický kolotoč – domovní prohlídka, výpovědi na policii, odborná vyšetření. Kluci Kniffenovi opakovaně odmítali vše výše uvedené. Až je sociálka dokázala svými metodami zlomit a kluci začali tvrdit, že ano, rodiče je zneužívali a týrali doma i v hotelech. To stejné vypověděli u soudu.

Rodiče byli odsouzeni každý na 240 let !

Teprve po 10 letech kluci Kniffenovi dosáhli obnovení soudního procesu a vypověděli, že tehdy lhali.

Jak je to možné ? 

Sociální pracovníci a policie děti vyslýchali návodnými a sugestivními otázkami, každého zvlášť, velice dlouho, vyhrožovali jim, lhali že druhý bratr už vše přiznal a ať teda ten první nezapírá, že už stejně vše vědí, podsouvali dětem lživé věty, během výslechů měnili místnosti atd.

Rodičům samozřejmě zamezili ve styku s dětmi, prarodičům přesně říkali co smí a nesmí vnukům na setkání říkat.

Sociálka i soud zamítali žádosti rodičů a jejich advokáta o nezávislé vyšetření dětí, omezovali svědky svědčící ve prospěch rodičů, zamítali žádosti o setkání advokáta rodičů s dětmi, atd.

Děti byly vyšetřeny prapodivnou metodou, která dokazovala, že byly zneužívány.

Vše svědčilo proti rodičům – výslechy dětí, odborná vyšetření dětí, přiznání dětí že byly zneužívány a týrány. Kluci pak šli do pěstounské péče cizích lidí a vzájemně se odcizovali. Mladší pěstouny odmítal a zpětně si uvědomoval, že si na nic z toho co řekl o rodičích, nepamatuje. Starší syn ovšem neustále tvrdil, že se to muselo stát, PROTOŽE BY PŘECE VŠICHNI NELHALI – SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCÍ, SOUDCI, POLICIE. MUSELO SE TO STÁT, KDYŽ TO VŠICHNI TVRDÍ !

Mladší syn pro neshody se starším byl dán jiným pěstounům. Vystřídal během krátké doby 16 pěstounských rodin.

Až nakonec se podařilo jeho babičce s dědou ho soudně získat do své péče. Ale museli se kvůli tomu zadlužit, aby měli na soudní spory.

Mezitím se na dalších případech začalo ukazovat, jakými metodami sociálka a soudy nutili děti k přiznání. A když děti nic „ nepřiznaly“, jak dosáhli toho, aby stejně soud potvrdil, že se vše stalo. Začali se rodiče jedni po druhých očišťovat, případy byly znovu prošetřovány, rozsudky zpětně s několikaletou platností byly rušeny.

A nakonec i Kiffenovi dosáhli obnovení procesu, díky důkazům se očistili a děti se k nim vrátili.

Toto píšu, protože se čím dál víc objevují hlasy, že je kdo nevěří výpovědi dětí, je psychicky narušený.

Nenabádám, aby se dětem nevěřilo, ale aby se s jejich tvrzeními postupovalo maximálně opatrně. A vždy se zjišťovala všechna fakta.

Tyto výše zmíněné postupy jednání sociálky, odborníků a soudů jsou dosud hojně rozšířené v Norsku. To potvrzují stovky norských odborníků dlouhodobě s případy péče o děti a odebírání dětí – norští psychologové, lékaři, právníci, a dokonce už i sociální pracovníci.

Ale to není jen v Norsku, ale i v ČR. Viz tento smutný případ, kdy babička manipulovala vnučkou proti jejímu nevlastnímu otci.

A mimochodem, ta česká psycholožka a zároveň soudní znalkyně, která uvěřila lživým výpovědím holčičky a málem zničila nevlastnímu otci život, je paní psycholožka Ivana Holubcová figurující v kauze odebraných dětí v Nýrsku, kde se jejich otec oběsil. Psycholožka a soudní znalkyně, která nedokázala rozpoznat lživé výpovědi dítěte a ze své pozice málem zničila život dítěte i jeho nevlastního otce.

Ale kdo by si troufnul nevěřit výpovědi dětí, že ?

Odkazy na články zde:

https://www.novinky.cz/krimi/408849-divenka-osalila-psycholozku-otcima-malem-dostala-do-vezeni.html

https://www.novinky.cz/domaci/360275-podezreni-ze-otec-zneuziva-dceru-nahlasila-psycholozka-i-kdyz-nic-nezjistila.html