Andrea Johnson
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1380x
Seznam rubrik
Andrea Johnson
Konečně se zakotvím, zamknu a – neotevřu..
Bydlím na dvou místech, ale nikde doopravdy. Nikdo mě už nepotřebuje. Nikdo ani nic nevyžadují mou péči. Sloužím k placení účtů a přijímání zpráv „mami, pošli mi...“
Andrea Johnson
Vyznání 1: Tom
Miluji Tě. Včera jsi mi zavolal, nečekaně, vždy to tak děláš. Co prý dělám v jednu, že budeš na nádraží. Jistě, že Tě vyzvednu a jistě, že nemám žádné jiné plány. Ale nenavařila jsem Ti, nečekala jsem Tě. Něco Ti udělám. Jo, a víš, že jsem upekla štrúdl? Svůj první v životě. A povedl se. No, díky, ale nechval, ještě jsi nezkusil..
Andrea Johnson
Rychlokvašené vztahy po netu, není to tak trochu už „na palici“?
Mám kamarádku, prima holka. Ne že bych rozuměla všemu co dělá a ne že bych všechno schvalovala. (To je tedy taky blbost. Co já mám, proboha, komu na jeho životě „schvalovat“, to je na druhou stranu taky pěkně úchylné..) Žije normálním životem (Normálním? Co to je? Kdo a podle čeho to vůbec určuje? Platí ještě dnes vůbec něco z toho, co bylo normální kdysi? A kdy jako, „kdysi“..?), chodí do práce, má dospělé dítě, zahrádku a psa a před nedávnem jí bylo čtyřicet..
Andrea Johnson
Jak mě přepadli, jak jsem je chtěla přejet, a o přemíře elektroniky
Měla jsem jet k bratrovi na Slovensko na víkend. Jsme čtyři, dva bráchové žiji na Slovensku, sestra v Londýně a já tady. Matka nás dobře vychovala, i v dospělém věku máme pořád potřebu se pravidelně scházet, což činíme na střídačku ve všech třech výše zmiňovaných státech dle našich finančních možností a možností navštíveného, jelikož i s dětmi a eventuelně partnery je nás jak kobylek a kdo to má pak živit, že..
Andrea Johnson
O jednom klukovi, co má hrozně krásné tělo a o mojí dovolené
Přijela jsem z dovolené. Bylo to super. Dvanáct dnů jenom plavat, jíst, pít a spát. Byla jsem lehce opálená, svěží, usměvavá. Koupila jsem si nádherný šperk, vyjímal se mi v dekoltu. Voněla jsem jak olivový olej. Plaváním jsem se uvolnila, zpevnila, chodila jsem vzpřímeně a zase se začala pohupovat v bocích. Je hrozně fajn, když jste žena.
Andrea Johnson
Jak došel Neandrtálec k tomu, aby si natočil horor?
Mám takovou teorii na hodnocení „normálního“ a „nenormálního“, vždycky si představím prapředka člověka v jeskyni vyvíjet se v čase a pak si řeknu, jestli by se k dané věci přirozeně dostal, nebo ne.
Andrea Johnson
MATKA 4: Vlčice
Nepouštějte vlčice mezi lidi..Matka neuměla žít s lidmi, neuměla dokonce ani žít mezi nimi. Neměla kamarádky, neměla rodinu, neuměla hospodařit s penězi, neuměla nakupovat, neuměla vařit, žehlit, prát, ani zašívat prádlo. Neuměla rozdělovat, ani se dělit. Nenáviděla všechno okázalé, nenáviděla muže. Nenáviděla křik a věčné povinnosti. Byla krásná. Byla neskutečně hrdá. Bála se úplně všeho. A byla těhotná. A čekala – mně. Mami, nekousej..
Andrea Johnson
Matka 3: Početí panny
Jak je ti, mami? Babička odjela do lázní. Matka chodila do školy. Učila se jazyky. Pořád chodila v „nedělních šatech“. Byla krásná. Měla zuby jako kobyla, velké, silné a bílé. Měla do zrzava svítící hnědé vlasy do pasu. Štíhlá, ale Venuše. Metr sedmdesát, ideál. Měla krásná prsa. Po čtyřech dětech pak též. Měla šíji jako bohyně. Někdy jsem se na ní dívala, když se myla, nikdy co si pamatuji, nenosila podprsenku. (Když jsi malý, nepřemýšlíš, odkud začíná krása a co je neslušné.)
Andrea Johnson
MATKA 2: Dozrávání
Proč nejsi jako jiné mámy?.Tolikrát jsem o ní přemýšlela, tolikrát jsem jí nepochopila, nerozuměla jsem jak myslí, nerozuměla jsem jak cítí, nevěděla jsem, jestli je tak hloupá, nebo tak divná, srovnávala jsem jí s ostatními matkami, se sousedkami, s učitelkami (nikdy nesrovnáváte se špatným, to je zvláštní - nikdy apriori nesrovnáváte někoho s jiným za účelem přidat mu kredit, on ho dle vás nemá a vy si to potvrzujete, jak ubohé..často se za to stydím), s každým, kdo se mi líbil, koho jsem si vážila (a koho obdivovali ostatní, hlavně), s elegantními, voňavými, usměvavými.. Je ti dobře, mami?
Andrea Johnson
MATKA: Dětství
Moje matka..Chci vám vyprávět o své matce. Nevím přesně proč. Matka před dvěmi lety umřela. Nevím, jestli si na ní vzpomínám často, nebo málo, příliš často, příliš málo, jestli je to špatně nebo dobře, nechodila jsem v černém a asi jsem i příliš málo plakala. Asi jo, jiní, které znám, pláčí dlouho, až to všichni dost vidí, na mně si to nejspíš mnoho lidí ani nevšimlo. Mami...?
