Není to nic neočekávatelného, že opozici budete mít vždy v patách na každém kroku. To, co se dnes děje, nemá nic společného s konstruktivním jednáním.
Nečekejte však, že se Vámi bude opozice bavit vstřícně, když mají jasně na obzoru své vlastní vítězství vzhledem k tomu, jaká je situace v tomto státě s veřejnými financemi, jaká je situace těch neustále populisticky omílaných nízkopříjmových skupin, postižených, důchodců, apod.
Ten, kdo trochu přemýšlí, tak mu musí dojít, že na tom není nikdo tak blaze jako to bylo dříve, ale v současné době se situace začíná hrotit občanskými nepokoji, často popouzeným opozičními stranami a jejich poslanci, odborovými organizacemi, které jsou levá ruka levicových stran a jinými skupinami osob, které mohou profitovat na tom, že se změní legitimně zvolené vedení našeho státu. Dnes jsem například v televizi viděl vystoupit na tiskové konferenci sociální demokracie populárního populistu Zdeňka Škromacha. Osobně jsem si myslel, že už snad vystoupil z politiky, ale pak mi došlo, že čekal na to, až bude opět moci verbovat občany k účasti na protestech organizovaných odborovou centrálou ČMKOS. Jeho vystoupení bylo výsostně trapné, ale pro zoufalce, kteří vidí ve straně růže záchranu, je to pořád populární řečník.
Bohužel v takovýchto vyhrocených situacích, kdy se vážně mnoho občanů ocitá na hranici udržitelnosti svých financí pro běžný život, není problém lehko podlehnout líbivým heslům, která přináší strany červené a oranžové barvy, jak nám bylo dobře, když tady byli komunisti. V poslední době se s touto glosou setkávám skutečně často, až je mi z toho špatně, jelikož jsem v té době vyrůstal a vím, co je pravda a co je pohádka. Pro někoho jako jsem já, se stačí podívat na retro pořad TV noviny před 25 lety, a musí být rád, že žije v takovém světě a zřízení, jako je dnes. Bohužel jsou však stále osoby, kterým prostě nelze vysvětlit, že na sociální dávky, důchody a jiné mandatorní výdaje pro někoho do státního rozpočtu musí také někdo vydělat a čím více je těch, kdo pobírá ty dávky a méně těch, kdo vydělává, tak se nemůže výše dávek zvyšovat. To prostě nelze. V tu chvíli je člověk, co se to snaží vysvětlit, úplný debil a v dalším kontextu jistě i zloděj, který ty peníze pomáhá rozkrádat.
Na těchto lidech, kteří nedokáží chápat jednoduché základní pojmy ekonomiky, staví právě ta opozice a zájmové skupiny usilující o pád stávající vlády, ba dokonce i prezidenta. Těchto lidí jsou dnes plné hospody (kdekoli, kam přijdu, jsou schopni se lidé pohádat kvůli vládě nebo na ni nadávají), slyšíte to v dopravních prostředcích, jsou toho plné sdělovací prostředky, lidé vycházejí do ulic pod vedením různých osob.
A zde se dostáváme k meritu věci, co hrozí v následujících týdnech , či měsících? V ulicích je zde totiž i hrozba přenosu emocí k násilí, jelikož k tomu i někteří extremisté přímo vyzývají. Hrozí poškozování majetku státu, ale také majetku sokromého, a to si dokážete velmi dobře představit, že to se nebude líbit nikomu, každý bude hájit svá práva.
Vaše vláda se udrží na základě sice vratké, ale většiny v Parlamentu, jelikož Věci Veřejné budou stále hlasovat pro udržení vlády, aby stále měly své posty v parlamentních lavicích. Hrozí jim totiž ztráta těchto postů při předčasných volbách.
Žádám Vás však tímto, pokud je to možné, aby jakékoli kroky nejen vlády, ale i poslanců vládních stran byly naprosto profesionální, jelikož pokud nebudou, zavdáváte každým krokem, každým slovem příčinu k tomu, aby Vás hnali ti burcovaní lidé z ulice na pranýř. Takže pokud budete podnikat například takové diletantské kroky, jako je dle mého názoru souboj ministra školství Dobeše a akreditační komise pod vedením pí.Dvořákové, nebo budete v Parlamentu či v médiích podléhat útokům politických protivníků nebo snad dokonce koaličních spolupracovníků a budete se prát o svoji bábovičku, tak tím v žádném případě důvěru nezískáte.
Na Slovensku máte jasný vzor toho, jak to vypadá, když není schopná pravicová vláda spolupráce. Robertovi Ficovi bez ohledu na to, že se taky vystavoval „v kleci s gorilou“, stačilo stále slibovat lepší budoucnost a má to doma. Na jak dlouho? To je otázka, ale převálcoval všechny.
Oranžády u nás taky svaté nejsou, spousta lidí to ví. Vzpomeňme na strojvedoucího Standu Grosse a jeho obchodnické umění, na bývalého lanškrounského komunistu Michala Krause a jeho obchody s kakaem, na moravskoslezského hejtmana Jaroslava Palase a jeho nevysvětlenou kauzu financování stavby penzionu za 20 milionů na Bruntálsku, pro výrobu pervitinu uvězněný sociálnědemokratický zastupitel pro Prahu 9 Petr Müller a podezření na tok peněz pro financování strany. Na tohle mnoho lidí je totiž schopno zapomenout ve chvíli, kdy jim jak se říká ucpe někdo hubu žrádlem, byť ve formě slibu.
Vyvstává tady tedy otázka: Myslíte, že je dobré stále navzájem připomínat svým protivníkům jejich minely?
Držte se prosím hesla: Schopný hledá způsoby, neschopný hledá důvody.
Petr Johan
