Zámek Versailles (fotoblog)

´A další zastávka je Versailles´, zahlaholil mužský hlas a vytrhl mě tak z příjemného polospánku. Promnula jsem oči (později se v zrcadle ukázalo, že to nebyl zrovna nejlepší nápad) a rozespale koukala kolem. Ještě že Versailles byla poslední zastávka. Kdo ví, kde bych jinak skončila.

Odlepila jsem se od kožené sedačky a lehce vrávoravým krokem, spolu s davem historie lačných jedinců, zamířila ke dveřím, ze kterých jsem jen tak ledabyle vypadla. Nohy nesloužily...

´Městečko´ Versailles je dnes bohatým předměstím Paříže, od centra vzdáleným cca 20km. Původně však bylo samostatným městem, které se za vlády Ludvíka XVI těšilo velkému rozmachu. Versailles v té době patřilo k jedněm z největších měst Evropy a vzhledem k tomu, že zde bylo sídlo nejvyššího soudu a vlády, Versailles bylo považováno za neoficiální hlavní město Francie.

Versailles je malebná část, která rozhodně stojí za prozkoumání, i když je jasné, že největším tahákem je právě zámek Versailles.

Bloudit rozhodně nebudete. Hned u vlaku budete vybaveni mapkou či nasměrováni k autobusu, který vás doveze až k zámku. Pokud vaše jazykové znalosti nestačí, prostě jděte s davem. K zámku míří všichni. Širokou ulicí, lemovanou stromy spolu se stylovými restauracemi po levé straně, dojdete až k proslulému ´Chateau´.

A jak to všechno začalo? Ludvík XIII měl v lesích Versailles malý zámeček, malou honitbu. Každý Ludvík něco přidal či rozšířil a takhle to pokračovalo až do začátku Francouzské revoluce v roce 1789, kdy byl Ludvík XVI nucen opustit Versailles a odjet do Paříže.

Francie se během vlády Ludvíka XV hodně zadlužila a za vlády nerozhodného Ludvíka XVI se situace rozhodně nezlepšila. Finanční podpora Spojených států ve válce za nezávislost, v době kdy francouzský lid trpěl hladem, a rozhazovačnost neoblíbené královny Marie Antoinetty nespokojenost lidí ještě umocnily.

Slavné dny Versailles byly sečteny. Alespoň prozatím. Vláda i soud byly přestěhovány zpět do Paříže, zámek byl zpustošen a obyvatel ubývalo. Zámek zel prázdnotou a chátral. Až v roce 1837 zde bylo otevřeno Národní muzeum, čímž bylo Versailles zachráněno od jisté zkázy.

Zámek je obrovský a prohlídka vám zabere dobrou hodinu a půl. Tedy pokud jen tak neproběhnete a poctivě si poslechnete výklad z nabízených jakoby ´mobilních telefonů´.

Vstupenky do zámku, sídla Marie Antoinetty Malého Trianonu a zahrad jsou k dispozici na internetu. Výhodou je, že se tak vyhnete čekání ve frontě, která se dozajista bude vlnit před vchodem. Pokud ovšem vyrazíte první neděli v měsíci, doporučuji vstupenky online nekupovat a koupit je až na místě. Já takhle ušetřila poměrně významný peníz, neb se ukázalo, že první neděli v měsíci jsou některé ´kulturní atrakce´ zdarma (např. Louvre) nebo za zlomek původní ceny. Nakonec jsem tedy zaplatila pouze 15eur za vstupenku do zámku. Malý Trianon byl v ceně vstupenky do zahrad, za který se běžně platí 10eur. Fronta byla dlouhá, ale nakonec to tak strašné nebylo. Než jsem slupla bagetu a višnový koláč, byla jsem u pokladny.

U vchodu platí poměrně přísná  bezpečnostní opatření. Nepovolí vám dlouhý deštník a s láhví větší než půl litru taky neprojdete. V pondělí je zámek zavřený. Přístupné jsou jen zahrady a Malý Trianon. Návštěvu raději naplánujte na víkend, neb v týdnu probíhají rozsáhlé úpravy zahrad a fontány bývají zabedněné.

Zámek Versailles se bezkonkurenčně usídlil na přední pozici ze všech zámků či hradů, které jsem kdy navštívila. S přehledem převálcoval i taková místa jako je Buckinghamský paláč či Windsor. Francouzi mají holt styl. Celý zámek je mistrovské dílo. Jedna místnost je honosnější než druhá. 'La Galerie des Glaces' (Zrcadlový sál) či komnata Marie Antoinetty s tajnými dveřmi, kterými unikla před rozběsněným davem požadujícím její smrt, patří mezi mé nejoblíbenější.

(V zámku je povoleno fotit!)

Zahrady jsou obrovské. Pokud nejste dostatečně v kondici, tlačí vás boty nebo čas, lze trochu zašvindlovat a naskočit na vláček či jakési golfové vozítko (zpoplatněno). Dřevěné chajdy s občerstvením a toaletami jsou velmi vkusně zamaskované uprostřed vysokých stromových zdí a strategicky rozmístěné po celém areálu. Ceny jsou běžné, bez ´zahradní´ přirážky.

Petit Trianon byl původně určen pro dlouholetou milenku Ludvíka XV, Madame de Pompadour, která se ovšem jeho dokončení nedožila. Posléze byl ´zámeček´ obýván další Ludvíkovou oblíbenkyní, Madame du Barry. Dalším uživatelem byla Marie Antoinette, manželka Ludvíka XVI, která zámeček obklopila jakousi ´mini vesničkou´, kompletně oddělenou, kde pobývala se svými dětmi, pěstovala zeleninu a chovala nejrůznější domácí zvířata. Vstup měl povolen jen její nejbližší okruh přátel a všichni ostatní včetně Ludvíka si museli vyžádat povolení.

Během celého odpoledne se hudební produkce přesouvala od fontány k fontáně. Vše začalo jednou z největších, fontánou ´Bassin de Latone, situovanou na úpatí královského parku. Vodu chrlící fontána za doprovodu líbivých melodií byla opravdu nezapomenutelným zážitkem.

Další fontána ´Bassin du Miroir´, téměř na druhém konci zahrad, tryskala vodu v souladu s hudební produkcí.

Celá ´vodní show´ byla zakončena představením u fontány ´Bassin d´Apollon´, kterou najdete opět poblíž zámku samotného.

V Oranžerii budete mít možnost plně vychutnat dokonalou preciznost a neuvěřitelnou pozornost pro každičký detail.

Na Versailles budete potřebovat celý den. Budete pěkně ucaprtaní, ale únava bude vykompenzována neuvěřitelným zážitkem, který vám nikdo nevezme.