Pít či nepít mléko?

Pít či nepít mléko, potažmo mléčné výrobky? - Toť tázka! I když na nás reklamy na mléko a mléčné výrobky útočí ze všech stran, stále častěji můžeme slýchat informace, že pití mléka není až zase taková výhra, ba dokonce, že může způsobit více škod než užitku. Pojďme se na tuto záležitost podívat a používat u toho zdravý selský rozum.  

Pro koho je kravské mléko určeno?

Pro výživu telat. Už na první pohled můžeme vidět rozdíly mezi teletem a člověkem. Tento samotný fakt nám napovídá, že mléko není určeno pro člověka. Složení kravského mléka je vhodné pro vývoj telete, ale určitě ne pro člověka, natož dítě. Např. kravské mléko má 3x více bílkovin než mateřské mléko. Řeknete si: „No tak to je přece bomba!“ V tom negativním slova smyslu bohužel ano. Hlavní bílkovina v kravském mléce je kasein, který metabolismus telete potřebuje, člověk však kasein nepotřebuje.

Něco málo o kaseinu (mléčná bílkovina)

Kasein tvoří 80% bílkovin kravského mléka. V mléce mateřském pouze 40%. Vlivem speciálního enzymu se kravské mléko v žaludku sráží a tvoří se tak v lidském žaludku velké množství sraženiny, což může být pro některé děti i dospělé velkou a někdy nepřekonatelnou zátěží. Zatímco mléko mateřské vytváří z kaseinu jen nepatrné vločky.

Jedním faktem je, že se přemíra bílkovin musí z těla složitě odbourávat, což zatěžuje trávení a potažmo orgány trávící soustavy. Jak si jistě domyslíte, dlouhodobá zátěž nějakého orgánu může způsobit různá onemocnění.

Druhým a tíživějším faktem je, že přímo kasein je faktorem, který způsobuje dnes tolik obávanou rakovinu. Na základě padesátiletého výzkumu pod vedením Dr. Collina Cambella bylo zjištěno, že kasein je příčinou rakovinných nádorů číslo jedna, ze všech potravin, které studoval, včetně masa.

Ještě trocha chemie

Nepleťme si kravské mléko s lidským. Na mateřské mléko je naše tělo v raném věku vhodně uzpůsobeno, protože produkuje laktázu, což je enzym, který štěpí mléčný cukr laktózu na jednoduché sacharidy. Nejvyšší produkce laktázy je právě v kojeneckém věku, pak přirozeně klesá.

Sama příroda savcům (člověka nevyjímaje) předepisuje, že v určitém stádiu života se máme pití mléka odnaučit. K tomu můžu dodat jediné: důvěřujme přírodě!

A jak je to s proklamovaným vápníkem?

Obecně je známo, že má kravské mléko mnoho vápníku - a je to pravda. Nesmíme ale zapomenout na fakt, že pro tělo je užitečný jen dokonale strávený vápník, a vápník obsažený v kravském mléku nemůže být zcela metabolizován (stráven) a to z prostého důvodu: vápník je vázaný na kaseinové bílkoviny a díky této vazbě je vzniklý komplex v žaludku nerozpustný a dostává se v nezměněné formě až do střeva.

Takže z mléka vápník nedostaneme. Zamysleme se: jsme opravdu závislí na příjmu vápníku pouze z mléka?

Podívejte se, jaké jiné zdroje vápníku máme k dispozici: mořské řasy, tofu, mandle, celozrnný chléb, ovesné vločky, sušené fíky, kapusta, petržel, atd.

Co na to paní Osteoporóza

Napřed si osvětleme, co osteoporóza vlastně je. Je to onemocnění týkající se úbytku kostní hmoty.

Vliv na toto onemocnění mají jak faktory vnější, což je výživa (příjem vápníku a vitaminu D) a pohybová aktivita, tak faktory vnitřní jako genetika a hormonální vlivy.

Strava s vysokým obsahem bílkovin, zvláště živočišného původu, způsobuje úbytek vápníku v těle. Navíc méně známým paradoxem je, že při trávení mléka je dokonce využíván vápník z našeho organismu, k neutralizaci kyselin, které vznikají konzumací mléčných výrobků.

Tento paradox potvrzují jak odborné studie, tak i statistiky, kde v zemích se zvýšenou konzumací mléka a mléčných výrobků je zvýšený výskyt osteoporózy.

Tečku tomu někdy dají i lékaři, když pacientovi doporučí, aby si dal do kávy mléko, protože káva odvápňuje.

Kvašené mléčné výrobky

V běžných jogurtech nebo probio výrobcích nedochází ke spontánnímu a přirozenému mléčnému kvašení. K výrobě těchto produktů se používají laboratorně připravené kmeny laktobakterií. Jsou tedy podstatně lépe stravitelnější než samotné mléko. Kvašené výrobky jsou pro tělo blahodárné a my můžeme vybírat i z rostlinné škály, jako jsou různé kvašené zeleniny, pikles, kvas, atd. Mnoho fermentovaných a zdraví prospěšných potravin jsou např. pasta miso, sójové omáčky (vyráběné pouze tradičním způsobem), atd.

Zdravý selský rozum

V dřívějších dobách se mléko a mléčné výrobky konzumovaly zřídka a z toho vycházejme. Podle archeologických nálezů byla dříve kráva menšího vzrůstu a člověk mléko konzumoval spíš výjimečně. Nebyly známé způsoby konzervace, takže člověk neměl ani výrazný zájem o produkci mléka.

Je jediný způsob, jak se chránit před civilizačními nemocemi a to je zdravý způsob života, hlavně fyzická aktivita, méně bílkovin, alkoholu a kouření.

A je třeba si uvědomit ještě jeden zásadní fakt, a to ten, že bez mléka může být člověk plnohodnotně živ a zdráv.

Pro milovníky mléka

Mléko nemusí být jen živočišného původu, ale i rostlinného.

Současná nabídka obzvlášť v obchodech zdravé výživy je velmi štědrá, najdete zde např. mléko kokosové, jáhlové, ovesné, mandlové a různé, smetany, krémy, apod.

Mléko si můžete vyrobit i doma, tady je recept na MANDLOVÉ MLÉKO:

Mandle namočte přes noc (tím ze syrových mandlí vzniknou enzymaticky živé a dobře vstřebatelné látky).

Mandle pak oloupejte, dejte do mixéru i s vodou ve které jste je namáčeli a pořádně rozmixujte.

Rozmixovanou hmotu přeceďte přes jemné sítko nebo pláténko.

Zbylou mandlovou hmotu můžete použít např. do pomazánek nebo ovocných či zeleninových salátů.

Množství mandlí a vody po několika vyzkoušeních budete mít v oku. Záleží, pro kolik lidí ho děláte, a jak intenzivní chutě chcete docílit. Každý člověk má jinou chuť a jiné potřeby, záměrně zde proto neuvádím přesné množství.

Pěkný den,

MJ

www.zdravacesta.simplesite.cz

FB: ZdavaCesta