BÍLKOVINY – MÝTY A FAKTA

V rámci stravování zřejmě není více zmatků a dezinformací, než které se točí kolem bílkovin. Když se zeptáte, co je nejlepším zdrojem bílkovin, většina lidí odpoví, že maso. Málokoho však napadne, že zdroj bílkovin můžeme najít i v rostlinné říši, jako jsou např. obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce.

Ale nepředbíhejme a řekněme si, co vlastně bílkoviny jsou. Už třeba jen proto, že opakování je matka moudrosti.

Bílkoviny, odborně proteiny, jsou vysokomolekulární přírodní látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků a jsou podstatou všech živých organismů.

V tkáních vyšších organismů a člověka je podíl bílkovin ze všech přítomných organických látek vyšší než 80%. Zatímco rostlinné organismy obsahují méně bílkovin a více polysacharidů. Pouze rostliny jsou schopny vytvářet bílkoviny z anorganických sloučenin (dusičnanů).

Živočichové (včetně člověka) přijímají bílkoviny v potravě.

Často se liší i údaje o doporučené denní dávce (DDD) bílkovin. Ve skutečnosti se udává nahodnocené množství, které překračuje průměrné výživové potřeby prakticky všech lidí včetně sportovců.

DDD všeobecně, je pouze doporučení a nevyjadřuje požadavky organismu.

Jedním ze zdrojů těchto informací je např.  Katedra Sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy Masarykovy Univerzity V Brně.

Většina lidí konzumuje bílkoviny bohužel téměř v každém jídle, což pro organismus představuje obrovskou zátěž. Bílkovina je nejkoncentrovanější ze všech výživných látek, proto pro své trávení potřebuje mnohem větší množství energie, než k trávení jakékoliv jiné potravy. Při hojné konzumaci bílkovin je pak k dispozici méně energie, která je potřebná pro funkce organismu, jako např. vylučování jedovatých zplodin. Pak se nemůžeme divit, že tělo dříve nebo později onemocní, čímž nás vlastně informuje, že je potřeba udělat změnu, že už takto nemůže dál.

Když budete mít litrovou nádobu, taky se do ní nebudete snažit nalít dva litry tekutin. Stejné je to i s bílkovinami. Přebytky se musí složitě odbourávat a odčerpává se tím blahodárná energie.

Jíme přece hlavně proto, abychom měli energii.

A je tady ještě jeden zajímavý a mýty bořící poznatek:

Bílkovina nevzniká v těle jedením bílkovin.

Začnu zdánlivě trochu od lesa.

Které zvíře se vám vybaví jako nejstatnější býložravec?

Vybavuje se mi slon, tažný vůl, kůň, velbloud a rozhodně bych nechtěla v pralese potkat rozzuřenou gorilu :-).

Co tato zvířata žerou?

Listy, trávu a plody.

Přijatou bílkovinu nelze v její originální podobě zužitkovat. Napřed se musí strávit, pak rozštěpit na součásti aminokyselin, teprve pak si tělo z těchto součástí aminokyselin vytvoří bílkovinu. Podstatné je, že potřebné součásti aminokyselin můžeme získat z rostlinné říše, stejně jako býložravá zvířata.

Suma sumárum, je téměř nemožné se obávat nedostatku bílkovin.

Mimochodem, znáte někoho, kdo by trpěl nedostatkem bílkovin? Já ne…

Tak když se nemusíme obávat nedostatku bílkovin, možná v někom začne hlodat otázka, kolik teda těch aminokyselin? Ale proč bychom se měli neustále zaobírat nějakými doporučenými denními dávkami? Dělají to snad zvířata?

Myšlení nám holt někdy vše trochu komplikuje :-).

Pokud budete konzumovat rozmanitou rostlinnou stravu, netřeba se ničeho bát - dostatek jak syrové (vařením se některé aminokyseliny ničí) či vařené zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin, ořechů, semínek, rostlinných olejů.

Existuje 8 aminokyselin, které si tělo samo nevytvoří, ale musí je přijmout z potravy. Zelenina a ovoce obsahují většinu těchto aminokyselin.

Existují však některé druhy zeleniny a ovoce, které obsahují všech 8 aminokyselin, které naše tělo nevytváří: brambory, dýně, kapusta, zelí, kukuřice, okurky květák, mrkev, banány, rajčata, hrášek. Dále také všechny ořechy, slunečnicová a sezamová semínka, arašídy a fazole.

Tak co, jaký máte teď názor na bílkoviny a jejich rozmanitý zdroj :-)

http://zdravacesta.wordpress.com/