Menší rebelie tu a tam je dobrou věcí

„Menší rebelie tu a tam je dobrou věcí… stejně nezbytnou v politickém světě jako bouřky ve světě fyzickém“, řekl Thomas Jefferson.

Taková rebelie proběhla v americké Sněmovně reprezentantů koncem září. President George Bush i vedení demokratů v Kongresu navrhli injekcí 700 miliard dolarů oživit ekonomiku, ale 65% republikánů a 40% demokratů ve Sněmovně bylo proti. Rebelovali vůči vedení vlastních stran. Nakonec Senát kompromisní návrh schválil a Sněmovna poté taky, a přece tato rebelie byla potřebná. 

Jaký je rozdíl mezi Evropou a Amerikou? Vlastně mezi světem a Amerikou? Svět je mnohem více socialistický než Amerika. 

Důkaz? Když je hospodářská krize, všude ve světě se očekává, že s tím stát něco udělá – napumpuje peníze občanů do ekonomiky. Když však v USA politický establishment navrhl to samé, vyvolal vzpouru kongresmanů, kteří si nemyslí, že první reakcí na jakýkoli problém má být vrhnout na něj miliardy dolarů daňových poplatníků. 

Vzpoura byla potlačena a „balíček“ na uklidnění ekonomiky byl asi prozíravý, byť z hlediska pravicových principů nesprávný. Ale onen prvotní reflex kongresmanů postavit se proti byl zdravý a záslužný. Je reflexem, který Evropa a svět postrádají, proto jejich populace postrádají osobní samostatnost. Nahrazují ji nataženou žebrající rukou vůči státu a požadující: „Dej!“ 

„Menší rebelie tu a tam je dobrou věcí.“ - Budou se tím řídit naši sociálnědemokratičtí poslanci, kteří jsou přesvědčeni, že jejich strana má být stranou odpovědnosti za národní bezpečnost, nikoli stranou isolacionismu, defétismu, a kapitulace? Nejde jen o radar, o jehož správnosti je přesvědčena až čtvrtina sociálních demokratů, ale i o Afghánistán. 

Tamní mise je společnou akcí NATO. Všichni vědí, že Afghánistán potřebuje to, co pomohlo Iráku: navýšení počtu jednotek. K tomu však chybí vůle. Je možné, že my, NATO, Afghánistán odepíšeme a připustíme, aby tam Taliban a Al-Kajda opět vládly. Budeme strkat hlavy do písku a doufat, že jejich atentátníci se u nás objeví až za pět let, nikoli už za dva. Ale probůh, pokud tuto kolektivní kapitulaci NATO provedeme, proveďme ji alespoň společně, nezdrhejme z Afghánistánu jako krysy, každý sám, jedna země po druhé, jako zbabělci. 

Právě to navrhuje vedení sociální demokracie: opustit tu zem jednostranně. Najde se pár sociálních demokratů, kteří se nepostaví zády k evropským spojencům a naši bezpečnosti? Pár přesvědčených, že „rebelie tu a tam je dobrou věcí“, obzvláště vůči stranickým bosům, kteří nyní ČSSD kralují? 

Publikováno v týdeníku Týden č. 41, dne 13.10.2008.