Po rozhodnutí, že roury s plynem do ČR nepovedou
jen z východu, ale i ze západu, z Německa, někdo dostal „geniální“
nápad. Dodnes by měl zajímalo, zda se zrodil v Kremlu, Lubjance (sídlo
KGB, dnes FSB), anebo na něj přišel nějaký snaživec u nás doma. O co šlo?
V souvislosti s nedávnou plynovou krizí bych rád upozornil na fakta, jež by neměla být zapomenuta: jak prozíravé bylo na podzim 1996 rozhodnutí české vlády rozšířit zdroje plynu pro ČR o norský plyn - a hlavně jak těsně to rozhodnutí prošlo a jak tvrdě o ně ministři bojovali.
Nejdřív se rozhodlo, že nebudeme na ruském plynu závislí úplně. I to dalo práci, neboť mnozí tvrdili, že ruský plyn je levný, Rusko je spolehlivý dodavatel a diverzifikace stát strašné peníze… Leč povedlo se.
Pak to začalo. Po rozhodnutí, že roury s plynem do ČR nepovedou jen z východu, ale i ze západu, z Německa, někdo dostal „geniální“ nápad. Dodnes by měl zajímalo, zda se zrodil v Kremlu, Lubjance (sídlo KGB, dnes FSB), anebo na něj přišel nějaký snaživec u nás doma. O co šlo? O to, že plynová roura k nám sice povede i ze západu, ale bude v ní přes jedno rusko-německo-nizozemské konsorcium proudit… ruský plyn! Že budeme napojeni na ruský plyn z východu, ale v rámci diverzifikace budeme napojeni na plynové sítě i ze západu, kterými v krizové situaci - pokud by nám z východu nepřitékal ruský plyn - bude proudit ze západu plyn ruský, abychom nebyli stoprocentně závislí na ruském plynu z východu. Rozumíte? Ne? Nevadí, přečtěte si to ještě jednou a pochopíte, čemu se říká chucpe. Doufám, že autor té myšlenky dostal alespoň Leninův řád či co se teď v Lubjance udílí.
A nastal boj. ODA málem odvolala jednoho svého ministra, jemuž se tato „diverzifikace“ líbila, neboť skutečná diverzifikace s norským plynem mu připadala příliš nákladná. Nakonec vláda rozhodla pro norský plyn (proti stoprocentní závislosti na plynu ruském) velice těsně: pro byli ministři ODA, KDU a dva ministři ODS, Jan Ruml a Josef Zieleniec. Proti byli všichni ostatní tehdejší ministři ODS.
Takže spoluobčané, sami si najděte, kdo byli na podzim 1996 ministrem vlády ČR, abyste věděli, komu můžete děkovat za norský plyn, tudíž za to, že jste nemrzli. A rovněž kdo s mohl zasloužit o to, že jste málem mrzli. V té vládě to nebylo předem vůbec dané, zápas o plyn mohl dopadnout opačně, a jak se nyní ukázalo, jedni měli tehdy pravdu a druzí se mýlili, pokud ne něco horšího.
Publikováno v týdeníku Týden č. 5, dne 2. února 2009.
