Povodně a ČR, nejen Praha. (Otevřený dopis institucím.)

Píše se rok 2015, blíží se 1. advent, na Šumavě je trochu sněhu, 1-2 dny prší a jsou tu záplavy. A to i v roce kdy je extrémní sucho, z toho bohužel plyne, že se již jedná o celoroční hrozbu.  

Píše se rok 2015 a v Praze 8 visí optimistické oznámení „Divadlo pod Palmovkou žije“, tentokrát myšleno po povodních v roce 2013. 

Vrátím se o pouhé dva roky zpět do roku 2013. Opět plavala nemalá část republiky, opět byly škody v řádu mld., a opět jsme slyšeli nesmysly, že je to zkrátka příroda a že nemáme hledat „viníky“.

Koho se to, ale přímo týká, tak se o to zajímá, a dozvídá se věci. Dozvídá se věci, že zkrátka nechápe a těší se, že si zase bude připadat jako malý o vánocích, jakmile opět uslyší slovo „kulminace“.

Zatímco alespoň občas se objeví rozumné informace, především:

- že půda sama o sobě, jestliže jí lidé nezničí, je schopna pojmout skutečně ohromné množství vody, laicky řečeno, jedna z posledních info je v MF Dnes 12.12.15  

- že je naprostý nepoměr retence přehrad Vltavy a soustavy jihočeských rybníků, laicky řečeno, viz. např. níže uvedená publikace

- že není možné zabránit, aby se voda dostala do stanice metra Křižíkova, tj. oblasti Karlína kde r. 2002 bylo několik metrů vody

- že pokud voda přijde, tak ji ani Vltavská kaskáda nezastaví (Tento fakt byl publikován již po povodních na Moravě v r. 97, tj. před 18 lety. Ale Praha byla v klidu, viz. např. r. 2002 a „zakonzervované“ bezpečnostní systémy vrat v metru.).

Avšak na druhé straně, máme nepochopitelná sdělení, že přehrady jsou tu především kvůli stavu vody, a asi i pro výrobu elektřiny. Což díky solárnímu byznysu a vůbec „vládnímu profitu“ fy ČEZ člověk nechápe. Navíc, když ex-premiér řekne, že výroba elektřiny na přehradách je zcela „zanedbatelná“. Takže zatímco v okolních zemích hledají a samozřejmě také realizují řešení (např. ve Vídni je vybudován jakýsi paralelní kanál na případné zmírnění síly rozvodněného Dunaje, nebo také v Německu mají jakýsi systém hrází a nádrží zv. švele, které vodu zadrží.), tak u nás je situace zcela jiná, zde je pohoda, klid na práci.

Konkrétně dokud voda přímo nehrozí, tak je informace médií /pražského magistrátu ?/ taková, že město je již „kompletně ochráněno“. Když se voda blíží od Lužnice, Otavy, Berounky, Sázavy a Vltavy, tj. z několika stran, a tedy asi do města prostě přijde, aby samozřejmě pokračovala ještě dále, tak je stále ještě pohoda. Až když je v Praze údajně jakýsi konkrétní průtok Vltavy, tak se dělají základní ochranná opatření, jako náplavky, Kampa, dále např. metro a ochranné stěny. Tyto se nepochopitelně staví, až když hasiči mohou být už přímo ve vodě /viz. r. 2013/, příp. někde mohou asi i chybět, viz. apel LN na magistrát kvůli chybějícím zábranám na P8. A jak bylo vidět, tak se „v pohodě“ stíhá odpustit i Hostivařská přehrada /P10/, byť kvůli tomu lidé bleskově plavou, díky faktickému rozdílu mezi povodní a záplavou.Ve zpravodaji P2 její starostka tehdy „statečně“ použila termíny - „náhlé vypuštění Hostivařské přehrady“ a  „přívalová vlna Botiče“.

Takže je asi naprosto zbytečné se ptát, zda-li existuje konkrétní odpovědnost konkrétních povodí, resp. dokonce jakéhosi Centrálního vodohospodářského dispečinku, a samozřejmě dalších nadřízených orgánů, a to vč. výhledu do budoucna. Kolik mld. škody by fakticky něco změnilo ? O „zábavě“ pro nemálo zúčastněných lidí nemluvě, když i odborná zpráva zabývající se tragickými povodněmi r. 2002 skončila sdělením, že „nešlo jinak“. Takže i proto se dále staví-zahušťuje zástavba v záplavovém území, např. na Praze 8. Proč ne, když se už i z dotací EU, které hlídá min. financí, kupuje „víno“ ? 

Zatím probíhá debata alespoň o zvýšení retence Orlické přehrady. Znovu ale přesně v duchu naší mentality zde vyplouvá rozpor. Konkrétně mezi zábavou na přehradě a případnou zábavou následně pod ní. Loďkám prý vadí i doporučené snížení hladiny o omračující 1,5 m. 

Pokud by stačila loďkám tato úroveň vody, tak je příště pustím k sobě do obýváku. A až si zablbnou, mohou plout dále až do Karlína, kde také byla voda v r. 2002 až do prvního patra ( i pamětníci záplav r. 1954 byli trochu překvapeni ). Rovněž tak šlapadla se mohou provozovat na přehradě, ale také pod ní, jako drobný podnikatelský záměr. Podle hesla - „Trh vyřeší vše“. Kdo to jen řekl ? Omlouvám se lidem z Českého Krumlova, aj., kde tehdy lidé „odcházeli“ z domova, zatímco okny už jim dovnitř šla voda. 

Dále se mluví o možnosti zabránění opačného extrému a to nedostatku vody. Což takhle přidat trochu statistiky ? Kolik je u nás aquaparků, i těch z dotací EU, a hlavně rodinných bazénů na osobu ?  

Chci se tedy zeptat, co konkrétního se změní během následujících 3 - 5 let ? Když otázka retence přehrad, realizace nádrží /švele/, a např. i zajištění vyššího „bezpečného průtoku“ Prahou by se dala řešit celkem rychle. Pokud by kompetentní instituce chtěly.

Děkuji za vyjádření. Mějte se krásně.    

Jiří A. Novotný

Použitá literatura :

Velká voda na Lužnici – Václav Rameš, v roce 2003 vydalo nakladatelství Dona, Komenského 37, České Budějovice 370 01. Dále - Novinky Seznam, iDnes, iLidovky, internet, MF Dnes, Lidovky.

Adresováno :

Min. zemědělství, Min. životního prostředí, Primátor/ka + Rada pražského magistrátu, Starosta + Rada MČ Praha 8, Kraj jihočeský a středočeský,

Pro info :

PhDr. Matěj Stropnický + Strana zelených, Pirátská strana, Min. pro místní rozvoj