Co stojí za panickou hrůzou a odporem Václava Klause k odposlechům? Je to kvůli jeho politické korektnosti, citlivosti a nebo má strach, aby se v přepisech nezačalo objevovat i jeho jméno?
Poslední dobou (více než kdy jindy) hýbou českou společností přepisy odposlechů. Není to pro nás úplná novinka. To, že je móda navzájem se odposlouchávat víme již delší dobu. Experty se na to stali zástupci Věcí veřejných. Zatímco však tahle karikatura politické strany ve „svých“ odposleších převážně jen udivovala nemístnou vulgaritou a velkohubostí, aktuální transkripce odposlechů z dílny pánů Janouška a Béma jsou jiné kafe. Sprostých slov je tam pomálu, naopak-aktéři se k sobě chovají mile, až familiérně. O to horší je podstata jejich rozhovoru. Vyplývá z nich skutečná realita fungování magistrátní politiky. To, že skutečným vládcem Prahy nebyli řádně zvolení zástupci, nýbrž všelijaký skupina podnikatelů, lobbistů a jiných příživníků, je z nahrávek více než patrné. Již samo toto stačí k tomu, abychom měli co dělat a potlačili tendence se na dnešní oběd podívat ještě jednou …co je však snad ještě více zarážející je postoj nejvyšší autority české politické scény-našeho pana prezidenta Václava Klause.
Dle jeho mínění jsou odposlechy hrozné, škodí a ubližují demokracii. Václavu Klausovi nevadí to, co z nahrávek vyplývá, ale to, že kolují v rámci společnosti. Netrápí ho propojení podnikatelského prostředí a špiček veřejné správy, je spíše znepokojen tím, že se díky odposlechům narušuje soukromí odposlouchávaných. Znepokojivé praktiky fungující na pražském magistrátů (které zřejmě probíhají nejen tam) mu jsou ukradené, jeho útlocitná dušička je uražena zveřejňováním soukromých hovorů. Ach jo … přiznám se, že nerozumím.
Byl by pan prezident radši, aby se kauzy tohoto typu radši vůbec nevyšetřovaly? Aby se zametaly pod kobereček a aktéři zůstali beztrestní? Tomu snad ani nechci věřit. Nebo se snad pan prezident bojí, aby se nenašlo i něco na něj?
Jistě, nedá se než souhlasit, že přepisy odposlechů nejsou žádné hezké čtení. Rozhodně to není pohádka na dobrou noc. Rozhodně by se neměly odposlechy zneužívat a aplikovat se plošně. Je to mocná a nebezpečná zbraň. A rozhodně by se s odposlechy mělo nakládat opatrně, tak aby samovolně neunikaly tam, kam nemají. Pořád je to ale jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak potírat organizovaný zločin, korupci a klientelismus. A jako takový by měl být s rozmyslem využíván. Ve chvíli, kdy jeden z nejvyšších ústavních činitelů místo podpory vyšetřování této kauzy, začne spílat odposlechům, cítím drobnou pachuť.
