Itálie chce zavřít své přístavy pro nelegální migranty, prezident Macron je odmítá převzít

Navzdory výzvě italského premiéra Paola Gentiloniho k naléhavé pomoci Itálii v migrační krizi panuje mezi evropskými státy nejednotnost v jejím řešení.

Od německé kancléřky Angely Merkelové i Evropské komise se dočkal příslibu pomoci. Francouzský prezident Emmanuel Macron se však proti požadavku Říma ostře vymezil. Francie podle něj podporuje Itálii při přijímání uprchlíků, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Osmdesát procent lidí, kteří připlouvají k italskému pobřeží z Afriky, však podle něj jsou ekonomičtí migranti.

Itálie minulý týden dala najevo, že uvažuje o nevpouštění lodí dalších zemí a nevládních organizací s migranty na palubě do svých přístavů, pokud zbylé členské státy Evropské unie zemi nepomohou a nepřevezmou část žadatelů o azyl. Další pomoc italské vládě přislíbila kancléřka Merkelová. "Musíme dospět k legálním řešením a to je velká výzva," poznamenala kancléřka podle agentury DPA.

Na stejné tiskové konferenci s italským premiérem Gentilonim překvapivě ostře polemizoval francouzský prezident Macron a odmítl jeho požadavek, aby Francie pomohla Itálii postarat se o tisíce migrantů, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Na jedné straně jsou podle něj problémy s uprchlíky, kteří žádají o azyl kvůli strachu o svůj život. Při přijímání těchto lidí Francie podporuje Itálii a převezme svůj díl. Pak je tu ale podle Macrona už několik desetiletí trvající problém s ekonomickými migranty a o ty jde v 80 procentech problematiky, kterou popsal Gentiloni. Takové lidi odmítá francouzský prezident převzít - jeho země je prý ochotná pomáhat jen skutečným uprchlíkům, kterým v jejich vlasti hrozí nebezpečí.

Macron tak poukázal na statistiky, podle kterých do Itálie letos nejvíce proudí občané Nigérie, Guinee a Bangladéše. Velká většina z nich skutečně nemá nárok na udělení azylu.

S Macronem v tomto bodě nelze než souhlasit. Problém je v tom, že do Itálie přišlo v letošním roce již přes 100 000 nelegálních migrantů, z nichž podle Macrona je 80% migrantů ekonomických. Otázkou tedy je, co tedy s těmito lidmi, kteří nárok na azyl nemají a již jsou na půdě EU a jak víme, je nesnadné je navrátit do země původu. Navíc na cestě jsou tisíce Evropy chtivých zejména Afričanů.

Evropská komise se koncem minulého týdne postavila za požadavek Itálie, aby humanitární záchranné lodě s africkými migranty přijímaly i přístavy jiných zemí. "Podpoříme Itálii v diskusích o regionální spolupráci na vysazování (migrantů v přístavech)," řekla na brífinku mluvčí Evropské komise a dodala, že ministři pro migraci se budou záležitostí zabývat na schůzce v Tallinnu.(tedy dnes a zítra)

Italové zde chtějí navrhnout, aby lodě s migranty, které zachrání pobřežní stráž nebo humanitární organizace, nesměřovaly jen do Itálie, ale i do přístavů jiných zemí EU. To ale nejspíš neprosadí, protože například Španělsko a Malta své přístavy otevřít odmítly.

Komise rovněž naznačila ochotu dát Itálii více peněz na pomoc se sílícím přílivem migrantů, i když diplomaté v Bruselu jsou podle agentury Reuters skeptičtí ohledně urychlené dohody s ostatními státy o přijímání člunů nevládních organizací. V úvahu údajně přicházejí přístavy v Barceloně a Marseille.

Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku.

Podle práva by tito lidé měli být po vyřízení žádosti o azyl vráceni zpět. Jejich mateřské země je ale často odmítají přijímat. Migranti se taky často snaží své vyhoštění zmařit. Čím dál více se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy nelegální migranty, navzdory své rétorice žádná země nechce a současně není EU schopna jejich proud zastavit.