From NY with love V Washington

Moje kamarádka mi říkala, ať na Floridu rozhodně nejezdím, že tam chcípl pes. Podle hlavních zpráv to tak nevypadá, ale dám na ni a opouštím New York, směr Washington.

Na cestu do Washingtonu jsme zvolili dopravu autobusem, což pro nás bylo nejméně komplikované a i nejlevnější. Zajímavé je, že jsme opět narazili na větší počet Čechů, což znamená, že ačkoli jsme národ malý, jsme velmi zcestovalí lidé. Možná to spíš značí, že nemáme na to, abychom si střihli cestu letadlem, která je za trojnásobnou cenu.

Nebudu plýtvat papírem, abych vypsala, co všechno je ve Washingtonu k vidění a co jsme samozřejmě i viděli, protože Bílý dům, Kapitol nebo Pentagon známe všichni z amerických akčních filmů. Raději bych se zaměřila na rozdíly mezi NY a Washingtonem, které mě osobně zaujaly.

Třebaže jsou NY a Washington od sebe pouhých 360 km, jsou diametrálně odlišné. NY mi připomíná dětský pokoj, vládne v něm chaos a hravost. Oproti tomu Washington evokuje pobyt v nemocnici, vše je sterilní. Čisté ulice připomínají nemocniční chodby, a jejich dokonalému značení chybí jen cedule: tudy na krční, plicní, urologii. Namísto toho si můžete vybrat, na které ministerstvo, vládní budovu, máte zrovna chuť.

Washington působí prvoplánově a věřím, že cílem každého architekta, který se na stavbě tohoto města podílel, bylo vtisknout mu duši. Bohužel se to vůbec nepovedlo. Všechno je až příliš dokonalé; velkolepé budovy připomínají architekturu starých evropských měst, ale chybí jim historie. Jako by tyto budovy byly jen filmovými kulisami, které na plátně vypadají božsky – což jim nelze upřít.

Co ovšem považuji za velké plus, je Washingtonské metro, které je velmi přehledné a čisté. Sice zde nenajdete pouliční zpěváčky ani krysy, jako v NY metru, ale zato jsou podlahy vagónů potaženy kobercem, jak jinak než v červené barvě.

Washington je plný krásných dobře oblečených chlapů, kteří jsou navíc gentlemani. Samozřejmě je zde i dost hezkých koček, ale v době mého pobytu byly všechny nejspíše na stáži v Bílém domě. A tak jsem se jak já, tak můj partner, bavili tipováním, kdo z přítomných je tajný agent, protože na první pohled toto město nevypadá tak moc hlídaně, jak bezesporu je.

Shrnuto a podtrženo, za mě Washington nuda. Možná jsem přeci jenom měla vyrazit na tu Floridu. Škoda jen, že tam teď řádí Irma. Doma mám dvanáctiletou kočku, také se jmenuje Irma a vím, že když není dobře naladěná, nedobře si s ní zahrávat. Tak třeba příště!