Sladká samota

Jsou lidé, kteří si na samotu dobře navyknou a pak už naopak není jim příjemné někomu se v daném teritoriu přizpůsobovat.  Svoboda, kterou jim samota přinesla, je okouzlila a už by ji nevyměnili za nijakou osobu. Chce to jenom Peníze, Kvaliní zájmy a Kvalitní přátele. 

Ono je to složitější...

Nejdříve o pojmech. Občasná samota může být pro mnohé lidi přínosná a osvěžující, umožňuje odpočinek těla i ducha a někdy dokáže člověka nabít energií pro další životní aktivity... Osamění je o něčem jiném - nejen o neschopnosti člověka najít odpovídající sociální vazby, ale třeba o situacích, kdy i konkrétní,  inteligentní a společenský jedinec nemá třeba z různorodých objektivních důvodů možnost navázat plnohodnotný partnerský vztah, nebo se zapojit do dění kolem sebe... Tady žádné příručky nepomůžou, jedná se vždy o konkrétní individuální záležitost... Shoda okolnost, náhod, cizích a vlastních vin dokáže zamávat téměř s kýmkoliv. Osobnosti překonají lecos a slabší jedinci pak selhávají... Těm navíc hrozí hlavní nebezpečí v osobách spousty vystudovaných psychologů, kteří se prošprtají k lékařskému diplomu a s hlavou nabouchanou jednoduchými schématy a škatulkovým myšlením páchají (za tučné peníze) mezi postiženými více škody, než užitku...! Ale kdo je z vlastní vůle sám, jeho věc...!

nadpis

Predevsim - zustat sam a nezit na hromadce s partnerem opacneho ci stejneho pohlavi je velky rozdil. Ja jsem uz od raneho detstvi presvedcen o tom, ze s zadnou zenou zit nebudu (ale hošan nejsem) a presto nejsem sam, mam spoustu kamaradu se kteryma jezdime v zime na mesice pryc do Asie, v lete na vylety po CR a po zene se mi skoro neposteskne. Pochopil jsem iluzi lasky, jeji chemickou povahu, zkousel jsem parkrat vytvorit partnersky vztah, ale pochopil jsem, ze na to nemam geny. Jsem samostatny, neni pro me problem, uvarit si, uklidit, vyprat, vyzehlit, delam to od mladi. Zensky svet se mi uz za ta leta vzdalil natolik, ze by pro me bylo znicujici umoznit znovu prunik jejich a meho sveta Mozna ve stari mi bude smutno, nevim, ale ted si uzivam a jsem se svym zivotem spokojeny.

Člověk je tvor společenský

a tak mu osamělý život nesvědčí.

Osamělý život je buď výsledkem psychické poruchy, nebo takovou poruchu rychle způsobí.

Re: Člověk je tvor společenský

Není to takové jednoduché ve všech případech- je to hodně individuální, kolik lidí kolem sebe člověk snese.

Copak teď to je v pohodě, ale co po šedesátce?

Budeme dostávat z a18.000 měsičně poloviční porce, jako ti stařečkové v článku, protože se o nás nikdo nepostará - nebude kdo by se staral?