Ekologisté na Šumavě ohrožují turisty

Před několika lety zabila padající souše turistku na Boubíně. I když se jedná o maloplošné území, kde odumírají jednotlivé stromy, přesto se stalo místem tragédie.

Vedení Národního parku Šumava spolu s Ministerstvem životního prostředí, jež mají největší odpovědnost za zbytečné uschnutí stovek tisíců šumavských mimořádně vzrostlých smrků, již před několika lety znali důsledky spojené se vznikem tisíců souší v těsné blízkosti turistických cest. Lze dokázat, že vedení NPŠ zaštiťujíc se ochranou přírody vědělo, že smrky, které nechají úmyslně uschnout, budou muset v brzké době stejně pokácet. Stromy nechávali zbytečně umírat pod napadením kůrovce s oblíbeným heslem „mají právo umřít vestoje“. Tehdy stejně jako i nyní zatajují, mimo vzniku gigantických a stejně zbytečných holin, které nemají obdobu nikde v Evropě, další následné kácení ex post. Nechali umřít zbytečně stovky tisíc stromů, z nichž by 99 % při včasném zásahu proti kůrovci zůstalo růst mnoho desítek let. Jako argumenty použili strašáky o dřevařských lobby a nutili turistům dotazníky s otázkou, chcete kácet stromy, anebo ne.

Nyní nastala doba, kdy jsou jen dvě možnosti. První možností je postupné vykácení cca 100 m širokých pruhů podél turistických cest. Druhou možností je dlouhodobé anebo trvalé uzavření nejoblíbenějších turistických cest. Až se tam po několika letech turisté dostanou, tak budou putovat oholeným územím bez možnosti příjemného úkrytu ve stínu zeleného stromu.  Na tyto a další související problémy dlouhodobě upozorňujeme a ekologisté se tvářili, jako by se jich to netýkalo a dál si prosazovali svoje. Nyní samo vedení NPŠ  kontroluje kácení souší a asi i to zda dřevorubci vhodně nařežou na pahýlu dřevo, aby vypadalo jako přirozeně zlomené. V tomto případě je opět úplně jedno, že zde zbytečně řvou motorové pily a produkují výfukové plyny jen proto, aby po několika letech mohli ekologisté nalhávat veřejnosti, že se stromy samy polámaly. Samotné kácení těsně okolo turistických cest neřeší celou problematiku bezpečnosti turistů před samovolně padajícími soušemi.

 Jaký postup je lepší? Včasný a ve většině případů téměř neznatelný zásah a všude kolem zelené stromy a nesrovnatelně bezpečnější turistika cestou vzdělaných lesníků. Nebo bezohledná ekologistická cesta, kterou nyní realizují příznivci bezzásahovosti? Ekologistická cesta vede přes nekonečné hřbitovy souší, rozsáhlé holiny, zákazy vstupu a kácení několika násobného počtu souší kolem turistických cest, následné obrovské kácení zelených kůrovcem napadených lesů v druhých zónách a mimořádného nebezpečí pro turisty při větším poryvu větru dokud nebude na každou stranu turistické cesty ekologická holina po kácení souší v šíři cca 60-100 m.