Jirko, dobrá vzpomínka, a teď také vím, vrátil ses z vojny osm let později než já. Asi mi budeš chodit pro pivo?

Jo. Tobě rád. Sice sem měl vodklad nástupu, ale to na věci nic nemění. To bych stejně neukecal. To nejde, jako ,,TO" nejde jenom ukecat, když už je rozestláno

Velmi milá vzpomínka, Jiří. To je něco mnohem víc, než jeden koźený kabát a později z něho pŕešitá bunda. V takové bundě bych se cítil hodně "silný"....!!!

No to jsem občas i byl. Díky těm ramenním vycpávkám. To sem byl v bundě vopravdu skoro ,,hrana".Leckde mi dělali místo, div ne špalír. Do doby, než jsem si bundu sundal

Pan otec udělal dobře, že si ten kabát dal přešít. Za pár let se v kožených kabátech producírovali jiní pání, též tajní. Ti si z nějakých asociací obyvatelstva pranic nedělali. Často jezdili na motorce, tak asi proto ty kožené kabáty. Časem přešli na baloňáky. Můj muž je dovedl poznat i podle bot, když se přišli zamíchat do davu a "naslouchat" lidu.

I já pamatuji