... a ani jsem příspěvek nedopsala, už na novinkách vidím článek s titulkem (ten, o němž se nemluví): Demonstrace mi dodávají sílu... první slova po dlouhé době, o kterých lze bezpochyby tvrdit, že jsou pravdivá...
Vody v naší republice jsou více než rozvířené a to nejen díky výročí 17. listopadu, ale také díky událostem posledních dní, které směřují k jedné jediné osobě. Otázka ale je, zda jejich proud směřuje tím správným směrem. Z energetického hlediska je totiž rovnice jasná - čemu dáváš energii, a je jedno jestli pozitivní, nebo negativní, to energeticky vyživuješ. Klasický zákon přitažlivosti v akci. Ono si stačí uvědomit, jak paradoxní a sebepopírající je samotné spojení "boj za svobodu".
A tak, i když možná v počátku s dobrým úmyslem, jdou vlastně lidé sami proti sobě. Výsledkem každého boje totiž bude zase jenom boj. Krásným příkladem toho jsou jakékoliv volby. Kdo je vyhrává? Zpravidla ne ten "nejhodnější" nebo "nejlepší" kandidát... zpravidla ne ten, koho jsme volili... zpravidla je to ten, o kterém už dlouho dopředu říkáme, že ho určitě volit nebudeme. Zpravidla je to ten o kterém nejvíce mluvíme a který vzbuzuje nejvíce ohlasu ve společnosti celkově. Opět je jedno, zda pozitivního, nebo negativního.
Čím více se budeme zaměřovat na to, co nechceme, tím více to tady v té naší republice bude bujet. Čím více budeme bojovat, tím více boje bude. Nenabádám k nečinnosti. Jen vyzývám k neBOJI. Pravdu, lásku, svobodu a demokracii si lze přát, lze jí uctívat, lze se v jejím duchu semknout a vyznávat ji, vyslovovat ji, scházet se PRO ni. Nelze za ní ale bojovat, protože to jí spíše zahubí.
