- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jo, Antoine de Saint-Exupéry, muj milovany spisovatel, co slovo, to moudro...Pro vas karma
Podařilo se Vám napsat cosi, co nutí k zamyšlení....děkuji
Děkuji, Ivano, za milé zamyšlení. Jen si myslím, že ten vztek vystřídá spíše lhostejnost.
I když...je to vztek? Nebo jen zaujetí jakýmsi děním kolem nás? Asi střídavě obojí.
Ráda ty "bubliny" sleduji tady na blogu. Lidi, kteří silem sebe mlátí hlava-nehlava a dosáhnou toho, čeho nechtěli - zvláštní osamělosti v malé skupince s lhostejným okolím. Taková malá virtuální smrt, kterou sami považují za vítězství.
Ano, tím, co říkáme jiným téměř vždycky vyjadřujeme mnohé o sobě. Díky.
Paní Jano, děkuji. Jinak si myslím, že to může být dost dobře obojí - jak ta lhostejnost, tak ta lítost/soucit. K popsání toho, co jsem tím myslela, si vypůjčím opět slova jednoho z moudrých mužů, jelikož mi přijdou výstižná: "Když vám nějaký člověk způsobí utrpení, je to proto, že sám hluboko uvnitř sebe trpí a jeho utrpení se rozlévá okolo. Nepotřebuje potrestat, potřebuje pomoct. To je zpráva, kterou vysílá."
No, dnes jsem si přečetla slova, která mě z klidu vyvedla a stálo mě hodně sil, abych odpověděla slušně, hodila by se sprostá odpověď.
A rika: Jsou to cuckari, protoze je sam cuckar.
Sice nevim co to ten cuckar je, ale kdyz to rika pan prezident, tak to asi neco bude.