Počáteční euforie, kdy nám záplava serotoninu v mozku nasazuje ony pomyslné růžové brýle a otevírá srdce všudypřítomné, bezpodmínečné lásce, dříve či později v každém vztahu skončí.
Pak se začnou pomalu ale jistě projevovat nejrůznější programy a vzorce, které v sobě mají partneři uložené z dětství. Dojde k vytahování emočních zranění, naše srdce se zase začne uzavírat a energie, kterou jsme dříve ve vztahu cítili, se pomalu začne vytrácet. To se nám ale samozřejmě nelíbí a chceme svou energii zpátky.
I tady, jako u většiny problémů, potřebujeme najít viníka. A jelikož jde o vztah, obecně se jím stává partner. Toho začneme obviňovat z toho, jak se sami cítíme, máme pocit, že se změnil a že nám najednou nedává to, co dříve. Chceme ho změnit, chceme zase toho partnera, se kterým nám bylo tak dobře a čím více jej obviňujeme, tím horší to je. Partner nám totiž začíná reflektovat přesně to, co si o našem vztahu myslíme. Tuto fázi často neustojíme a přichází rozchod. Jenže... přichází další vztah a scénář se opakuje.
A zde přichází čas, zamyslet se proč. Máme dvě možnosti - buď to svést na druhé a jednoduše si říci: "Mám to ale smůlu, že potkávám pořád ty samé typy partnerů" a točit se v tomto začarovaném kruhu pořád dokola a nebo začít hledat uvnitř sebe. Stejně jako u všeho, i v partnerských vztazích, se nám zrcadlí pouze to, co sami v sobě nemáme zpracované. Už jen toto uvědomění nás může obrovsky osvobodit.
Uvědomění, že měnit partnera je naprosto zbytečné. Pokud je jen jedno Já, které se mi v partnerovi zrcadlí, má smysl si vybírat další Já? Všechno to budu zase jenom Já. Pokud se nechci dívat do jednoho zrcadla, má smysl si kupovat další? To, co v něm uvidím, budu zase Já, opět to bude jen další reflexe mých chyb a nedostatků. A všechna témata, před kterými jsme utekli v předchozích vztazích, se nám budou zase vracet v těch dalších.
Zkuste se podívat na partnera novýma očima. Zkuste se na něj podívat a pochopit skrze něj sami sebe. Máme v tom, co druhému vyčítáme, skutečně zameteno před svým vlastním prahem?
Pokud se nám zdá, že nás partner málo poslouchá, zamysleme se, posloucháme skutečně my jeho, co nám říká? Pokud se nám zdá, že nás nerespektuje takového jakým jsme, respektujeme skutečně my jeho takového jaký je, i se všemi nedostatky, anebo se ho snažíme měnit k obrazu svému? Zkuste to a uvidíte, možná budete sami překvapeni, jak i jen taková drobnost, může změnit Váš vztah k lepšímu.
