Já nevím, že nic nevím a to mi stačí.

Já hledám a kladu si otázky...

Zdravím, když jste si tak jistá svým pojetím, zkuste se podívat na film Chatrč, od W. P. Younga.

Pane Siemko, teď jste mě opravdu pobavil :) "Když jste si tak jistá svým pojetím" - já nevím, zda jste si všiml, ale já v tom článku prvotně popisuji můj prožitek a jaký náhled na svět/vesmír mi dal. A jestli jsem si tím jistá? No, ano, skutečně jsem si jistá tím, co jsem prožila. Nebo snad myslíte, že je někdo, kdo by to věděl lépe než já sama? Snad Vy? :) To máme poněkud intimní vztah, na to, že se ani neznáme. Musíte být ideální partner, když dokážete prožívat pocity druhých a ještě takhle na dálku :)

Jinak k filmu Chatrč - já myslím, že je super. Hodně zjednodušené pojetí, ale proč ne. Každý používá jinou formu pro pochopení TOHO. Jen nechápu, proč by mi měl jakkoliv změnit "mé pojetí"?

Vždyť ty myšlenky jsou veskrze shodné a je myslím úplně jedno, zda k tomu poznání člověk přijde skrze tuto pro mysl lépe uchopitelnou představu "Boha" jako dalšího člověka a nebo zda prostě toho "Boha" hledá sám v sobě a hovoří s ním přímo. Není to snad úplně jedno? Důležité je přeci, zda pochopil, na ničem jiném nesejde. Jen si trochu kladu otázku, zda jste Vy vlastně sdělení toho filmu pochopil. Vy jste soudce, že víte, zda moje pojetí je správné, nebo dobré? :) Zkuste se nad tím zamyslet, nebo možná podívat na ten film znovu. Mějte krásný den :)

:) souzním s Vaším názorem, mám velmi podobné zkušenosti v tomto směru.

Dal jsem karmu s dovětkem "kdo nezažil neuvěří"

Děkuji a souhlasím, že tento dovětek je velmi podstatný :)

Už jsem myslel, že jste věřila v Boha a že dnes už víte, že Bůh jest. No trochu troufalé, že? Bůh není iluze, není produkt seance. Bůh je o něčem jiném! Bůh je reálný zážitek! Ale Vy zatím vše pojímáte v nebývalé šíři. Tak nebývalé šíři, že asi spolu diskutovat nemůžeme. A tak, děvenko, hezký den a do života úsilí o poznání!

Záleží na úhlu pohledu, jak věřící člověk vnímá Boha. Jestli z biblického, čili Bůh je něco mimo nás, tedy věřící je svou vírou v souladu s církevními dogmaty, např. že Kristus byl syn Boha , že matka Ježíšova porodila jako panna, atd. nebo jiný úhel víry, kdy věřící člověk vnímá Boha , jako přirozenou duchovní nadstavbu fyzického člověka, bere jako fakt, že Bůh je přítomen v každém z nás, takže všechny bytosti jsou v podstatě jeho "dětmi" (nebrat to "děti" doslovně) a bere svou víru jako vnitřní dialog s Bohem, tedy velmi intimně, nemá potřebu se o něj s nikým dělit a nepotřebuje tak žádného prostředníka mezi sebou a Bohem.. Proto stojí mimo vlivy jakékoliv církve.

Víra v Boha z pohledu "biblického" má stojí na základech sdílených v modlitbě: "Věřím v Boha všemohoucího a Pána Ježíše Krista, jednorozeného jeho syna" atd. , kdežto úhel pohledu spíše transcendentní, evokuje sdělení vyjádřené jednoduše: " Vím, že Bůh existuje a považuji to za fakt"

Konkrétně: Moje praktikování víry v Boha se velmi přibližuje úhlu pohledu Jiřího Grygara (https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/proc-verim-v-boha)