Za pravdu se člověk zlobí aneb potrefená husa kejhá nejvíc. Tentokrát je to OVB, ale mohlo by to být i Partners. O čem je řeč? O finančním poradenství bez finančních poradců.
Student dokumentaristiky Jakub Charvát kopnul svým filmem "Rada nad zlato" do vosího hnízda asi podobně, jako když jsem tu před pár dny nakousla téma "mít či nemít děti". S tím rozdílem, že proti němu nestojí rozzuření tatínci a maminky, ale lidé, jejichž "dítě" je i jejich zdrojem obživy. Že prý poškozuje jejich dobré jméno. Opravdu je tomu tak?
Za mě vybral název filmu naprosto skvěle. S jmenovanými firmami jsem se dostala do křížku hned několikrát, ať už při nabídce zaměstnání, tak snaze vnutit mi své služby. Kdykoliv slyším jejich název, naskakují mi osypky. Nemusela jsem k tomu ani vidět výše zmiňovaný film, ukazující mladé puberťáky na bujarých večírcích, kteří nemají ani ponětí co dělat se svým životem, natožpak s vašimi penězi. Kteří nastoupili na palubu s vidinou luxusního života, který se ale nekoná, pokud nejsi bezpáteřní s***ě.
"Je to z části i o lži. I když tam ty peníze nejsou, tak ty musíš dělat, že je máš. To je základ. O tomhle je celý OVB", říkají...
Mám vystudovanou ekonomku a první dva roky jsem profesně strávila v nejmenované pojišťovně. Seděla jsem v kanceláři a vyřizovala jen ty záležitosti, se kterými přišli sami klienti. Žádné přemlouvání a snaha nabrat co nejvíce lidí, což je věc, na kterou opravdu nemám žaludek a skoro jsem chtěla říct, že obdivuji... ale ne, neobdivuji lidi, co mají. V rámci své práce jsem absolvovala několik školení, kde jsem se střetla i s podobnými "poradci" a "přemlouvači". Stačilo mi to k tomu, abych si stihla udělat obrázek o tom, jak věci fungují. Proto, když se mě po dvou letech snažilo Partners díky mým zkušenostem přetáhnout k sobě, nezbylo mi, než se jim vysmát.
S klidným svědomím Vám můžu říct, že pokud bych cokoliv potřebovala, vrátím se zpět do své pojišťovny a smlouvu uzavřu přímo na pobočce. Že je některá dražší nebo levnější, to je fakt, ale ze své zkušenosti můžu říct, že se nesnaží dělat věci na úkor klienta, alespoň ne více, než je potřeba pro to, aby se uživili. Že nelžou, ani záměrně nezatajují informace. Alespoň já jsem měla tu zkušenost.
Když mi volá známý a snaží se mě přesvědčit, ať jdu pracovat k OVB, že si skvěle vydělám, ač tomu ani sám nevěří, ale chce aspoň peníze ze "rekrutování" nováčků, polituju ho a jsem ráda, že jsem se tím nikdy nenechala zblbnout. Letadlo, padák, pyramida... říkejme tomu, jak chceme, ale známe to každý.
"Když ti kluci a holky vyjdou střední školu a někdo jim řekne, pojď k nám dělat finančního poradce, vyděláš si dobrý prachy. Oni nechtějí uvažovat o tom, že možná dělají něco špatně. Oni je k tomu dokonce vedou v těch firmách, nepřemýšlej, protože to ti k ničemu nebude. Prostě dělej to, co ti řekneme", říká Vít Kalvoda, ředitel projektu ochrany klientů FINEMON.
To potvrzuje i jeden z bývalých pracovníků OVB: "Mám takovou zkušenost, když jsem si šel sednout s "vyšším". On se mě ptal, co dělám teď. Tak jsem mu říkal, že si čtu o tom produktu, protože jsem o tom moc nevěděl. A on mi řekl, ať se na to prostě vy**ru a ať to hlavně píšu, ať to podepisuju."
Když mi pak volá kluk, o x let mladší, s vystudovaným oborem úplně mimo finance a ekonomii, který prošel úvodním školením v jedné z těchto letadlových firem a snaží se mi tvrdit, že ví lépe, jak naložit s mými financemi, už mi to ani nepřijde k smíchu, ale upřímně mě uráží to, že si tohle vůbec dovolí... A vzhledem k tomu, že mi ze začátku nechtěl ani říct, o co vlastně jde, je jasné, že letadlu začíná poněkud vynechávat motor a pasažéři začínají být krapet nervózní. Snad se brzy vrátí na zem...
